Nemoci, kterým lze v řadě případů předcházet, připravují ekonomiku Evropské unie ročně až o 810 miliard eur. Vedle nákladů zdravotních systémů dopadají na firmy, zaměstnanost i veřejné rozpočty prostřednictvím pracovní neschopnosti, nižší produktivity a předčasných odchodů z trhu práce. Odborníci proto volají po silnější prevenci a lepších datech, která by její přínos dokázala vyčíslit.
Zaměstnanec na plný úvazek v EU zamešká kvůli nemoci v průměru téměř 15 pracovních dnů za rok. Podle zprávy Skryté náklady nezdravé Evropy, kterou připravil Stockholmský institut pro životní prostředí a veřejné zdraví, odpovídají přímé náklady těchto absencí přibližně 540 miliardám eur ročně. Po započtení ztrát spojených s poklesem produktivity se celkový účet zvýší na 675 až 810 miliard eur, tedy zhruba čtyři procenta HDP Evropské unie.
Do této částky se navíc nemusí plně promítat důsledky situací, kdy lidé ze zdravotních důvodů opustí pracovní trh natrvalo. Nemoci tak zvyšují tlak na systémy sociálního zabezpečení, snižují dostupnost pracovní síly a mohou brzdit výkon podniků. Význam těchto dopadů poroste se stárnutím evropské populace.
Rozdílná nemocnost neznamená automaticky zdravější pracovní sílu
Mezi státy jsou v evidované pracovní neschopnosti výrazné rozdíly. Zpráva uvádí nejvyšší průměr v Norsku, kde zaměstnanec na plný úvazek stráví na nemocenské 5,7 týdne ročně. Na opačném konci je Řecko s 0,2 týdne. Nižší počet zaznamenaných absencí ale sám o sobě nevypovídá o lepším zdravotním stavu zaměstnanců; výsledky ovlivňuje také nastavení národních systémů sociálního zabezpečení.
Právě obtížná srovnatelnost dat podle účastníků konference v Evropském parlamentu komplikuje rozhodování o veřejných výdajích. Bývalý evropský komisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis upozornil, že rozpočty zdravotnictví bývají zaměřeny zejména na léčbu, zatímco prevence se často posuzuje jako okamžitý náklad. Aby získala větší podporu ministerstev financí a hospodářství, je podle diskutujících nutné přesněji doložit její dlouhodobý ekonomický efekt.
Europoslanec a někdejší litevský ministr zdravotnictví Aurelijus Veryga za překážku považuje také nedostatečnou politickou vůli, která souvisí s tím, že výsledky preventivních programů se obtížněji měří. Pro rozhodování by proto pomohlo propojit údaje o zdraví zaměstnanců s daty z pracovního trhu, produktivity a nákladů na péči.
Nejistota kolem budoucích evropských peněz na zdraví
Debata přichází v době příprav víceletého finančního rámce EU na období 2028 až 2034. Evropská komise navrhuje začlenit dosavadní samostatný program EU4Health do nového Evropského fondu pro konkurenceschopnost. Zdravotnictví by pak o prostředky soupeřilo mimo jiné s biotechnologiemi, zemědělstvím a bioekonomikou.
Veryga varoval, že zdravotnictví může při rozdělování peněz ustupovat oblastem, které budou označeny za naléhavější. Prosazuje proto vyčlenění části evropského rozpočtu přímo pro zdravotní oblast. Andriukaitis zároveň připomněl, že hlavní odpovědnost za organizaci i financování péče zůstává na členských státech, takže možnosti unijních institucí jsou omezené.
Podle závěrů debaty nestačí data pouze shromažďovat. Jejich smyslem má být podpora konkrétních opatření, která lidem usnadní péči o zdraví a vládám ukážou, jak se investice do prevence vracejí v podobě vyšší zaměstnanosti, produktivity a nižšího tlaku na veřejné finance.

