Německo chce budoucí finanční podporu Ukrajině pevněji zapojit do víceletého rozpočtu Evropské unie. Berlín prosazuje vytvoření rozpočtové rezervy, z níž by EU mohla získávat další prostředky nad rámec již navržených 100 miliard eur. Záměrem je zajistit dlouhodobější financování a zároveň snížit riziko, že pomoc zastaví odpor jednotlivých členských států.
Podle vysokého evropského úředníka obeznámeného s jednáními má mechanismus fungovat jako úvěrový nástroj. Unie by tak nemusela předem vyčlenit velmi vysoké částky, jejichž schválení by bylo politicky obtížné, ale mohla by na vznikající potřeby reagovat postupně. Německý ministr pro Evropu Gunther Krichbaum uvedl, že financování Ukrajiny je společným zájmem EU a potřebuje spolehlivý rámec i do budoucna.
Schválení sedmiletého rozpočtu EU by nadále vyžadovalo souhlas všech členských zemí. Berlín však usiluje o to, aby následná rozhodnutí o získání peněz pro Ukrajinu v rámci již schváleného programu přijímala kvalifikovaná většina. Takový model by výrazně omezil možnost jedné vlády zablokovat další pomoc.
Návrh může narazit zejména u států, které požadují výjimky z financování Ukrajiny, včetně Maďarska, Česka a Slovenska. Debata proto přidává další spor do vyjednávání o rozpočtu EU ve výši 2 bilionů eur před mimořádným summitem plánovaným na 26. a 27. listopadu.
Úroky mohou vyčerpat velkou část navržené pomoci
Kancléř Friedrich Merz spojuje německou podporu budoucímu rozpočtu s širší finanční perspektivou pro Ukrajinu. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi požadoval zajištění dalších 45 miliard eur pro rok 2027 i řešení financování od roku 2028. Německo jako největší čistý přispěvatel do unijního rozpočtu má při těchto jednáních značný vliv.
Podle údajů, které poskytl představitel Evropské komise, chce Berlín z rozpočtu EU pokrýt také více než 40 miliard eur na úrocích z existujících úvěrů. Tyto platby by mohly spotřebovat podstatnou část ze 100 miliard eur navržených pro Ukrajinu v sedmiletém finančním rámci. Bez dalšího zdroje by proto Unie mohla po zaplnění současných mezer brzy čelit potřebě nového financování.
Berlín zároveň nechce, aby případné výjimky pro menší státy vytvořily precedent, kterého by později mohly využít i větší země. Obavy Německa se týkají i možné změny politických poměrů ve Francii po prezidentských volbách v dubnu, pokud by uspěla Marine Le Penová.
Přesun podpory z dvoustranných programů do společného rozpočtu má pro Německo i domácí politický význam. Merz čelí kritice, že země vydává peníze na Ukrajinu namísto domácích priorit, a Berlín proto zdůrazňuje princip sdílení nákladů mezi členskými státy. Rozpočtový mechanismus by mohl německé vládě umožnit rozložit finanční zátěž napříč Unií a současně vytvořit předvídatelnější systém pro budoucí závazky vůči Kyjevu.

