Norské úřady zadržely na Špicberkách ruskou loď Profesor Molčanov kvůli pohledávce ukrajinské společnosti Naftogaz, která podle dostupných údajů přesahuje 4,22 miliardy dolarů. Krok ukazuje, že mezinárodní dluhové spory mohou dopadat i na konkrétní státní aktiva a omezit jejich provoz v zahraničí.
Rozhodnutí padlo 31. srpna u okresního soudu v Nur-Tromsu a Senji. Plavidlo se nachází v přístavu Port Barentsburg a po soudním zásahu už nemůže opustit molo. Loď patří Rusku a slouží k plavbám, zejména na Špicberky.
Podstatou sporu je nárok Naftogazu související se zabavením majetku firmy na Krymu v roce 2014 po okupaci poloostrova. Vedle samotné jistiny zahrnuje pohledávka také úroky a právní náklady, což celkovou dlužnou částku dále navyšuje. Právě možnost vymáhat takové nároky prostřednictvím zahraničních aktiv je pro věřitele zásadní, pokud dlužník dobrovolně neplní arbitrážní či soudní rozhodnutí.
Naftogaz označil zadržení lodi za důležitý posun při vymáhání náhrady za zabavený majetek. Podle vyjádření společnosti se Rusko nemůže odpovědnosti zbavit tím, že nebude respektovat mezinárodní arbitrážní rozhodnutí. Firma zároveň uvedla, že bude dál vyhledávat ruská aktiva v různých zemích, dokud nebude přiznaná kompenzace vyplacena.
Z ekonomického pohledu případ potvrzuje, že neuhrazené mezinárodní závazky mohou přerůst z právního sporu do reálných omezení provozu a nakládání s majetkem. Pro státní i firemní subjekty je to připomínka, že dlouhodobě neřešené pohledávky, úroky a náklady řízení mohou postupně zvýšit tlak na vymáhání i mimo domovskou zemi dlužníka.
