Podle zprávy, kterou popsal deník The New York Times, prošlo mezi 3. lednem a koncem září účtem určeným ke správě venezuelských výnosů z přírodních zdrojů 12,26 miliardy dolarů. Naprostá většina peněz měla být po přijetí převedena zpět do Venezuely, dokument však neuvádí, zda prostředky v zemi zůstaly ani kdo je nakonec obdržel.
Materiál připravený společností KPMG pro vládu USA se zabývá fungováním účtu Venezuela Custody Account. Ten mělo zřídit americké ministerstvo financí pro správu příjmů z venezuelského exportu po lednové vojenské intervenci USA a sesazení prezidenta Nicoláse Madura. Účet byl nejprve veden v Kataru, na konci ledna se přesunul do Citibank v New Yorku.
Dokument podle NYT poskytuje dosud nejpodrobnější popis finanční kontroly, kterou Washington nad venezuelskými příjmy vykonává. Nejde ale o plnohodnotný audit ropných financí, jehož pravidelné provádění měli dříve slíbit představitelé amerického ministerstva zahraničí. KPMG svou roli vymezila jako podporu při správě účtu, sledování transakcí a kontrolách finanční integrity.
K 30. září činil zůstatek účtu zhruba 170 milionů dolarů. Za sledované období navíc vygeneroval úroky přibližně 12 milionů dolarů. Rychlé převádění peněz zpět do Venezuely podle listu odpovídá dřívějšímu tvrzení amerických úředníků, že USA vystupují pouze jako správce výnosů, jež zemi plynou hlavně z ropy.
Mechanismus měl fungovat tak, že venezuelská centrální banka podala žádost o uvolnění prostředků a američtí úředníci ji schválili po vyhodnocení stanovených kritérií. Zpráva zároveň uvádí, že každou transakci museli schválit pracovníci ministerstva zahraničí a ministerstva financí USA. Americká strana tak měla rozhodující vliv na načasování plateb i na to, komu budou peníze z prodeje venezuelských přírodních zdrojů vyplaceny.
Největší část vkladů tvořily příjmy z ropy. Menší objemy pocházely z prodeje nerostných surovin a hnojiv; zhruba 100 milionů dolarů na účet vložila komoditní společnost Trafigura za nákup venezuelského zlata. Úplný obraz o exportních příjmech však dokument neposkytuje. Americká společnost Chevron a venezuelský producent NABEP mají pro část vytěžené ropy využívat jiné finanční uspořádání, zatímco část exportu dále směřuje na Blízký východ neformálními finančními kanály.
Významným problémem zůstává dohledatelnost konečných příjemců. Zpráva neidentifikuje subjekty, které získaly dolary v devizových aukcích. Dřívější informace NYT naznačovaly, že k tvrdé měně se dostává především omezená skupina zemědělských firem a spotřebitelských společností, zatímco menší podniky ji obtížně shánějí pro investice a běžné financování.
Do celé věci vstupuje i silný sociální a makroekonomický tlak. Přes příliv deviz má velká část obyvatel Venezuely nadále žít v chudobě. Ceny by letos měly vzrůst téměř o 300 procent a společnost Síntesis Financiera nepředpokládá pokles roční inflace pod dvouciferné hodnoty nejméně do roku 2028. Demokraté po převzetí kontroly nad Kongresem avizovali tlak na Trumpovu administrativu, aby podrobněji vysvětlila kontrolní mechanismy i opatření proti korupci při nakládání s venezuelskými penězi.
