Celosvětový obchod s volně žijícími rostlinami, živočichy a houbami zahrnuje nejméně 107 356 druhů, tedy více než dvojnásobek oproti dosavadním odhadům. Výzkum vedený odborníky z Melbournské univerzity zároveň upozorňuje, že kvůli mezerám v evidenci může být skutečný rozsah tohoto trhu ještě větší.
Dosavadní představy pracovaly přibližně s 50 000 druhy, které jsou předmětem domácího nebo mezinárodního obchodu. Nová studie zveřejněná v časopise Science Advances spojila údaje z různých oborů a systémů sledujících obchod s přírodninami. Jejím výsledkem je první podrobnější souhrnný odhad druhů, jež lidé využívají a které vstupují do obchodních toků po celém světě.
Nejde přitom jen o úzce vnímaný trh s ohroženými zvířaty. Do obchodních vztahů patří dřevo, mořské plody, léčivé rostliny, domácí zvířata, řezané květiny, okrasné ryby i houby. Tento záběr ukazuje, že přírodní zdroje jsou významnou součástí široké škály dodavatelských řetězců, od potravinářství přes zahradnictví až po trh s chovatelskými potřebami.
Legální trh převažuje, podklady pro jeho řízení ale chybějí
Vedoucí výzkumu Alice Hughesová poukazuje na to, že obchod s volně žijícími druhy patří mezi známé příčiny úbytku biodiverzity, avšak informace o jeho objemu i dlouhodobé udržitelnosti jsou roztříštěné. Veřejná pozornost se často soustředí na nelegální obchod například se slony, tygry či luskouny. Podstatná část trhu má ale legální podobu a její hodnota je podle studie přibližně desetkrát vyšší než hodnota nelegálního obchodu.
Pro firmy, úřady i organizace sledující stav přírody představuje zásadní problém nedostatek spolehlivých podkladů. U velké části obchodovaných druhů nejsou k dispozici údaje o objemech, původu jednotlivých exemplářů ani o stavu populací, z nichž pocházejí. Bez těchto informací nelze přesně určit, zda konkrétní obchodní činnost zůstává v mezích obnovitelnosti zdrojů, nebo zda přispívá k úbytku druhu ve volné přírodě.
Výsledky studie tak rozšiřují pohled na ekonomický význam obchodování s biodiverzitou, ale současně ukazují limity současné evidence. Přesnější sledování původu a množství obchodovaných organismů by mohlo pomoci lépe vyhodnocovat rizika v dodavatelských řetězcích a nastavit pravidla, která zohlední jak hospodářské využití přírodních zdrojů, tak jejich zachování.

