Ministerstvo obrany pod vedením Jaromíra Zůny podepsalo rámcové smlouvy na pořízení zhruba 3 tisíc dronů. Podle resortu jde o první etapu vybavování nejnižších taktických stupňů. Z ekonomického pohledu je pro úřad klíčové, že nechce techniku hromadit ve skladech, ale čerpat ji postupně podle aktuální potřeby a tempa technologického vývoje.

Zůna uvedl, že právě u dronů by jednorázový masivní nákup nedával smysl. Technologie se podle něj vyvíjejí tak rychle, že už po pořízení začínají zastarávat, a to jak v oblasti řídicích systémů, tak v dalších navazujících schopnostech. Resort proto zvolil rámcové smlouvy, které umožňují rozložit skutečné objednávky v čase a lépe řídit jak modernizaci, tak rozpočtové zatížení.

Pro dodavatele i stát jde o model, který snižuje riziko, že nakoupené vybavení ztratí hodnotu dřív, než bude plně nasazeno. Současně dává armádě větší prostor přizpůsobovat specifikace aktuálním požadavkům. Ministerstvo tím reaguje i na zkušenosti z války na Ukrajině, která podle Zůny nevyvolala samotný technologický trend, ale výrazně urychlila jeho praktické zavádění.

Ministr připomněl, že význam autonomních systémů se v armádním plánování objevuje dlouhodobě. Vedle samotné armády se podle něj změny týkají také vojenské policie, výzkumu, vědy i vojenského školství. Resort tak nechce řešit jen nákup techniky, ale širší infrastrukturu, která s jejím využitím souvisí.

Z finančního hlediska je letošní a příští rozpočtový výhled pro obranu výrazně silnější. V příštím roce by ministerstvo mělo hospodařit se 191 miliardami korun, což je o 36,2 miliardy více než letos. Podle Zůny tím Česko poprvé splní alianční závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Vyšší výdaje přitom neznamenají jen větší objem zakázek, ale i vyšší tlak na jejich načasování, životní cyklus a zapojení domácích firem.

Zakázky mají více zapojit český obranný průmysl

Právě podíl tuzemských dodavatelů označuje ministerstvo za jednu z hlavních priorit. Zůna uvedl, že stát je v úzkém kontaktu se zástupci bezpečnostního a obranného průmyslu a snaží se jejich pozici podporovat doma i v zahraničí. Připomněl, že zhruba 90 procent produkce českého obranného průmyslu míří na export, takže veřejné zakázky mohou být důležité nejen pro vybavení armády, ale i pro stabilitu výroby a další obchodní reference firem.

Vedle dronů zůstává v běhu i dříve připravená akvizice letounů F-35. Ministr k ní uvedl, že současný kabinet pracuje se stavem, který převzal po minulé vládě. První stroje má Česká republika podle dosavadního plánu dostat v roce 2029, část času poté zabere výcvik ve Spojených státech. Zůna zároveň řekl, že nemá indicie o zpoždění dodávek.

Pro obranné finance tak nyní platí dvojí logika. Na jedné straně rostou rozpočty a objem modernizačních projektů, na druhé straně se u rychle se měnících technologií prosazuje opatrnější nákupní model. Rámcové smlouvy na drony mají ministerstvu umožnit, aby neplatilo předem za techniku, která by během skladování ztrácela hodnotu, a aby peníze průběžně směřovaly do vybavení odpovídajícího aktuálním potřebám armády.