Pákistán a Čína chtějí v rámci druhé fáze hospodářského koridoru CPEC přesunout důraz od velkých státních infrastrukturních projektů k průmyslové spolupráci mezi firmami. Pákistánský ministr plánování a zvláštních iniciativ Ahsan Iqbal uvedl, že program má podpořit výrobu, vývoz, digitální ekonomiku i zapojení země do regionálních dodavatelských řetězců.

CPEC, tedy Čínsko-pákistánský ekonomický koridor, je významnou součástí čínské iniciativy Pás a stezka. Podle Iqbala se za zhruba deset let první etapy podařilo dokončit 43 projektů v hodnotě přibližně 25 miliard dolarů. Patří mezi ně energetické zdroje, přenosové vedení, silniční stavby a přístavní infrastruktura.

V energetice bylo podle ministra realizováno 17 projektů, které pákistánské výrobní kapacitě přidaly zhruba 8 900 megawattů. Součástí byly také dva uhelné doly a vysokonapěťové vedení Matiari–Láhaur. Tyto investice měly význam zejména pro podniky, které v roce 2013 čelily výrazným výpadkům elektřiny a nedostatečné dopravní infrastruktuře. Iqbal zároveň uvedl, že první fáze koridoru vytvořila přibližně 200 000 přímých pracovních míst.

Od staveb k výrobě a vývozu

Nová etapa označovaná jako CPEC 2.0 má podle pákistánské vlády navázat na vybudovanou infrastrukturu průmyslovými investicemi. Záměrem je, aby čínské společnosti v Pákistánu nejen financovaly výstavbu, ale také zde vyráběly a vytvářely dodavatelské vazby s místními podniky. Pákistán chce využít rozsáhlý domácí trh, mladou pracovní sílu, nerostné zdroje a přístup k Arabskému moři.

Iqbal spojil CPEC 2.0 s národním transformačním rámcem URAAN Pakistan, jehož název lze volně přeložit jako Vzestup Pákistánu. Vláda jeho prostřednictvím cílí na růst, inovace, zelený rozvoj, pracovní příležitosti a širší regionální propojení. Koridor má podle ministra urychlit tyto priority prostřednictvím zahraničního partnerství, zatímco domácí program má dát jednotlivým projektům jasnější hospodářské využití.

Za rozhodující nepovažuje pouze objem kapitálu, ale také to, co investice v zemi dlouhodobě zanechají: silnější podniky, širší síť dodavatelů, kvalifikované techniky a manažery, nové technologie a vývoz zboží s vyšší přidanou hodnotou. Pákistán chce čínským firmám nabídnout podmínky pro výrobu určenou nejen pro domácí trh, ale i pro odběratele v jižní a střední Asii, na Blízkém východě a v Africe.

Digitální služby i modernizace zemědělství

Do programu mají být zařazeny také zemědělství, těžební průmysl a digitální služby. V zemědělské spolupráci se pákistánská strana chce posunout od obecných výměn zkušeností k praktické modernizaci. U nerostných surovin Iqbal vyzdvihl technické zkušenosti čínských podniků a možnost rozvíjet těžbu s důrazem na odpovědný a ekologicky udržitelný postup.

Digitální část koridoru má zahrnovat datovou infrastrukturu, umělou inteligenci, cloudové služby, elektronický obchod, kybernetickou bezpečnost, digitální platby a automatizaci průmyslu. Podle ministra by propojení fyzické a digitální infrastruktury mohlo snížit transakční náklady, rozšířit přístup podniků na trhy a usnadnit účast menších firem v mezinárodním obchodu.