Odklad dlouhého pochodu strany Pakistan Tehreek-e-Insaf (PTI) na 4. října sice snížil bezprostřední tlak na pákistánské hlavní město, politický spor mezi federální vládou a provincií Chajbar Paštúnchwá však dál nese citelné ekonomické náklady. Rozsáhlé bezpečnostní operace a blokády v Islámábádu komplikují dopravu, omezují příjmy lidí závislých na každodenní práci a prohlubují nejistotu na již tak křehkém trhu.
Pochod měl být původně zahájen 27. září. V jeho čele stojí premiér provincie Chajbar Paštúnchwá Sohail Afridi, představitel PTI. Strana uvádí, že mobilizací chce dosáhnout propuštění svého zakladatele a bývalého premiéra Imrana Khana z vězení a prosazovat podle svého výkladu obnovu ústavních principů.
Proti PTI stojí federální vláda vedená stranou Pákistánská muslimská liga–Nawáz (PML-N). Rozpor mezi Islámábádem a provinční správou se tak netýká jen politického soupeření, ale zasahuje také koordinaci bezpečnostních opatření v oblasti, která čelí vážným bezpečnostním hrozbám.
Federální vláda zveřejnila takzvanou bílou knihu, v níž provinční kabinet obvinila z nedostatečného vybavení policie. Afridi naopak namítá, že federální protiteroristická politika byla po 22 let uplatňována bez skutečného zapojení provincie. Debata probíhá v době nárůstu útoků, při nichž podle předloženého textu zemřeli civilisté i příslušníci bezpečnostních složek.
Blokády zatěžují dopravu i každodenní výdělky
Před plánovanou demonstrací federální úřady nasadily více než 23 tisíc příslušníků bezpečnostních sil. Vjezdy do Islámábádu, včetně vládní a diplomatické části známé jako Red Zone, byly výrazně omezeny a na řadě míst zablokovány přepravními kontejnery. Přestože byl pochod odložen, dopravní komplikace přetrvávají.
Nejvýrazněji dopadají na dojíždějící a na pracovníky s denním výdělkem, pro něž může omezený pohyb po městě znamenat okamžitý výpadek příjmů. Náklady vznikají také státu: rozsáhlé nasazení policie a dalších složek váže veřejné zdroje, které by jinak mohly směřovat k běžným bezpečnostním či veřejným službám.
Napětí vyvolává i nejistotu ohledně dalšího politického vývoje v Chajbar Paštúnchwá. Objevily se úvahy o zavedení přímé správy provincie guvernérem nebo o mimořádných opatřeních. Spekuluje se rovněž o možnosti odvolání Afridího, ať už cestou diskvalifikace, nebo vyslovením nedůvěry podle článku 136 pákistánské ústavy. Vedení provincie takové scénáře odmítá.
Část představitelů PTI podle textu upozorňuje, že rozsáhlé pouliční protesty by v nynější situaci mohly zvýšit makroekonomická rizika. Pákistánská ekonomika je citlivá na politické otřesy a opakované uzavírání hlavního města může oslabovat důvěru v předvídatelnost státní správy i fungování trhu.
Odklad nabízí prostor pro jednání
Rozhodnutí posunout termín pochodu vytvořilo omezený prostor pro vyjednávání. Federální ministr práva uvedl, že vláda rozhovory neodmítá, a hovořil o potřebě širší politické dohody. Zároveň se uvnitř PTI projevují rozdílné názory na termín protestů i na strategii jednání, což komplikuje jednotný postup opozice.
Pro podnikatele, zaměstnance i investory je klíčové, zda se spor podaří přesunout z ulic do institucionální roviny. Dlouhodobé blokády, bezpečnostní eskalace a paralýza správních rozhodnutí oslabují ekonomickou aktivitu bez ohledu na to, která strana nese politickou odpovědnost. Trvalejší stabilitu může přinést jen dohoda federální vlády a opozice na pravidlech politické soutěže a na fungující spolupráci při zajišťování bezpečnosti.
