Pentagon vyzval americké zbrojní firmy k rychlému navýšení výroby a dodávek zbraní a munice poté, co se výrazně snížily zásoby po válce s Íránem. Podle memoranda ministerstva obrany mají podniky nejpozději do 21 dnů předložit plány, jak zvýšit produkci, zkrátit dodací lhůty a rozšířit výrobní kapacity.

Pokyn rozeslal náměstek ministra obrany Steve Feinberg vedení obranných společností s tím, že dosavadní víceleté vývojové a výrobní cykly jsou podle resortu neudržitelné. Ministerstvo tak zřetelně tlačí na průmysl, aby přešel od dlouhodobého plánování k rychlejšímu tempu výroby. Pro firmy to znamená tlak nejen na provoz, ale i na investice do linek, kapacit a dodavatelského řetězce.

Právě financování je přitom podle části oboru klíčový problém. Samotný požadavek na vyšší výkon totiž ještě neznamená, že budou mít výrobci jistotu dlouhodobých zakázek nebo peněz na rozšíření produkce. Bez dodatečných prostředků schválených Kongresem může podle expertů zůstat část plánů jen na papíře, i když poptávka ze strany státu zjevně roste.

Napětí se navíc odehrává i uvnitř americké administrativy. Zatímco prezident Donald Trump krátce předtím veřejně tvrdil, že Spojené státy mají k dispozici obrovské množství munice a podle potřeby vyrábějí a dodávají významné objemy zbraní, postup Pentagonu ukazuje na mnohem naléhavější situaci kolem zásob a výrobních termínů.

Na konci července se navíc vedení společností Lockheed Martin, Northrop Grumman, Boeing, Anduril a Palantir sešlo se špičkami Bílého domu a Pentagonu. Jednání se účastnili mimo jiné šéfka kanceláře Bílého domu Susie Wiles, ministr obrany Pete Hegseth, ředitel Úřadu pro rozpočet a řízení Russell Vought a ředitel legislativních záležitostí Bílého domu James Braid. Firmy podle dostupných informací dostaly výzvu, aby podpořily tlak na vyšší vojenské výdaje i směrem k zákonodárcům.

Zásoby klesají, kontrakty samy nestačí

Důvodem mimořádného tlaku je rozsah spotřeby amerických zbrojních zásob. V prvním měsíci války s Íránem Spojené státy podle dřívějších informací použily více než 850 střel Tomahawk, přes 1 000 antiraket Patriot a THAAD a v prvních týdnech bojů také více než 1 300 taktických balistických raket. Takto vysoké tempo spotřeby přirozeně zvyšuje tlak na výrobce, kteří musí reagovat na poptávku armády v řádu měsíců, nikoli let.

Pentagon už v posledních měsících uzavíral s obrannými společnostmi rámcové dohody zaměřené na rozšíření výroby, a to zejména u raket Patriot, THAAD a také u levnější munice. Tyto dohody ale samy o sobě neřeší financování výroby. I proto se stále více ukazuje, že pro obranné firmy nebude rozhodující jen politická objednávka, ale hlavně to, zda ji Kongres promění v konkrétní rozpočtové krytí.

Vedle rámcových dohod už ministerstvo obrany uzavřelo také konkrétnější ujednání s firmami Northrop Grumman a Lockheed Martin o zvýšení produkce systémů PAC-3 a THAAD. Dříve Pentagon podepsal i smlouvu s Lockheed Martin v objemu až 58,6 miliardy dolarů, která má umožnit ztrojnásobení výroby PAC-3 do roku 2030. Pro dodavatele jde o významný obchodní impuls, současně ale i o závazek rychle rozšířit kapacity v prostředí, kde výrobu brzdí dlouhé investiční cykly a závislost na veřejných rozpočtech.

Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell potvrdil, že Feinbergovo memorandum je pravé a ministerstvo s ním počítá při přípravě obranného rozpočtu na fiskální rok 2028. Pro trh to znamená, že tlak na rychlejší výrobu nebude jen krátkodobou reakcí na aktuální konflikt, ale může se promítnout i do dalších let. Rozhodující však bude, zda se mimořádná poptávka skutečně přelije do stabilně financovaných zakázek, bez nichž firmy jen obtížně ponesou náklady na rozsáhlé rozšíření výroby.