Češi mají ve třetím pilíři důchodového systému uloženo 700,4 miliardy korun. V přepočtu na jednoho z 3,87 milionu účastníků ale připadá průměrně 180 880 korun, tedy částka, která by při měsíčním přilepšení 2 500 korun vystačila přibližně na šest let. Údaje Asociace penzijních společností ČR za druhé čtvrtletí letošního roku ukazují, že vedle celkového objemu úspor bude pro budoucí příjmy seniorů rozhodující hlavně pravidelnost a výše vkladů.
Průměrný zůstatek nelze chápat jako peníze, s nimiž běžně odcházejí lidé do penze. Zahrnuje totiž i mladší účastníky, kteří budou spořit ještě desítky let. Přesto ilustruje rozsah rezerv, které si domácnosti v systému postupně vytvářejí. Uvedená částka odpovídá zhruba osmi průměrným starobním důchodům.
Mezi starším penzijním připojištěním a novějším doplňkovým penzijním spořením zůstávají výrazné rozdíly. V transformovaných fondech mělo 1,58 milionu klientů celkem 332,1 miliardy korun, což znamená průměr téměř 211 tisíc korun na osobu. Účastnické fondy doplňkového penzijního spoření využívalo 2,3 milionu lidí s úsporami 368,3 miliardy korun. Jejich průměrný zůstatek činil přibližně 160 tisíc korun. Novější forma spoření tak už převážila nad starým penzijním připojištěním počtem klientů i objemem spravovaných prostředků.
Tempo tvorby rezervy ovlivňuje zejména výše měsíčního vkladu. Na konci loňského roku posílali účastníci starého penzijního připojištění v průměru 1 061 korun měsíčně, u doplňkového penzijního spoření to bylo 1 144 korun. Obě průměrné částky zůstaly pod hranicí 1 700 korun, při níž lze získat maximální státní příspěvek 340 korun za měsíc. Další zdroj představují příspěvky zaměstnavatelů, které na konci roku 2025 dostávalo asi 1,31 milionu účastníků, zhruba třetina všech střadatelů.
Podobu budoucí rezervy určuje také investiční strategie. Transformované fondy musí ze zákona zachovat nezáporné roční zhodnocení, a proto investují převážně konzervativně. Jejich dlouhodobé výnosy přitom často nepokrývají inflaci, takže kupní síla úspor může klesat. Účastnické fondy naopak umožňují dynamičtější investování s vyšším kolísáním. Dynamické fondy vykázaly v roce 2025 průměrné zhodnocení 16,5 procenta a za první pololetí letošního roku přesáhly 11 procent, minulá výkonnost však nepředstavuje příslib budoucích výnosů.
Se stárnutím populace bude význam vlastních finančních rezerv růst. Demografické projekce Českého statistického úřadu počítají s nárůstem počtu seniorů a poklesem podílu lidí v produktivním věku, což zvýší tlak na financování průběžného důchodového systému. Třetí pilíř proto může státní penzi doplnit, jeho skutečný přínos ale bude záviset na délce spoření, pravidelných vkladech, zapojení zaměstnavatele a zvoleném zhodnocování peněz.
