Podpora amerického prezidenta Donalda Trumpa v USA klesla podle nového průzkumu agentury Reuters a výzkumné společnosti Ipsos na 33 procent, což je nejnižší hodnota v jeho současném prezidentském období. Za propadem stojí především obavy z dlouhého amerického zapojení do války s Íránem a také zdražení benzinu, které dopadá na rozpočty domácností i na politické vyhlídky republikánů před listopadovými volbami do Kongresu.
Ve čtyřdenním průzkumu, který skončil v pondělí, schvalovalo Trumpovo působení v Bílém domě 33 procent dotázaných, zatímco 64 procent jej odmítalo. Oproti dřívějšímu průzkumu z tohoto měsíce jde o pokles z 35 procent. Zároveň je to úroveň, která se vyrovnala jeho dosavadnímu minimu z prvního mandátu z prosince 2017.
Když se Trump v roce 2025 do Bílého domu vrátil, podporovala jeho prezidentství necelá polovina země. Letos ale jeho pozici oslabilo rozhodnutí nařídit údery proti Íránu po boku amerického spojence Izraele. Následný konflikt ochromil zhruba pětinu světového obchodu s ropou, což se rychle promítlo do růstu cen benzinu ve Spojených státech. Právě vyšší náklady na dopravu a běžný provoz nyní zatěžují americké domácnosti a nepřímo i firmy závislé na pohonných hmotách.
Trump přitom do kampaně vstupoval se sliby, že udrží inflaci pod kontrolou a vyhne se vleklým válkám. Zpočátku tvrdil, že konflikt s Íránem potrvá jen několik týdnů. Vývoj na Blízkém východě ale tato očekávání nepotvrdil. Írán si podle agenturního textu udržel schopnost významně omezovat ropný obchod přes Hormuzský průliv, klíčovou trasu pro globální energetické dodávky, i když se intenzita bojů zmírnila.
Průzkum ukázal, že 80 procent Američanů očekává delší trvání amerického zapojení v Íránu. Tento názor sdílí 87 procent demokratů a 71 procent republikánů. Jen 16 procent dotázaných se domnívá, že konflikt pravděpodobně skončí během několika týdnů. Z pohledu ekonomiky je to důležitý signál: čím déle přetrvává nejistota kolem dodávek ropy, tím vyšší zůstává riziko tlaku na ceny energií a životní náklady.
Dražší paliva zhoršují rozpočty domácností i pozici republikánů
Trump na pátečním politickém shromáždění v Garden City ve státě New York hájil vyšší ceny benzinu tím, že „trochu vyšší“ náklady podle něj stojí za to, pokud zabrání tomu, aby se Írán dostal k jaderné zbrani. Právě tato argumentace ale zatím veřejnost výrazně nepřesvědčuje. Podle průzkumu považuje válku za oprávněnou jen jeden z pěti Američanů, a dokonce i mezi republikány s tím souhlasí jen polovina.
Rostoucí ceny pohonných hmot mají v americké ekonomice citelný dopad, protože se rychle přelévají do nákladů na dopravu, služby i spotřebu domácností. Politicky navíc komplikují situaci republikánům, kteří budou 3. listopadu obhajovat těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů, tedy v jedné z komor amerického Kongresu. Demokraté podle agenturních dat zároveň začínají věřit, že mohou získat i Senát.
To souvisí i s širším posunem ve vnímání hospodářské politiky. Průzkumy Reuters/Ipsos v tomto měsíci poprvé za přibližně deset let ukázaly, že voliči více důvěřují demokratům než republikánům jako správcům ekonomiky. V nejnovějším šetření si 38 procent voličů myslí, že ekonomiku budou lépe řídit demokraté, zatímco republikánský přístup preferuje 35 procent. Demokraté jsou podle respondentů lépe hodnoceni také v otázce životních nákladů.
Republikáni si sice během Trumpova mandátu drželi výhodu v oblasti imigrační politiky, mimo jiné díky prudkému poklesu nelegálních překročení hranic a rozsáhlým zásahům proti migrantům, jejich náskok se ale zmenšuje. Nejnovější průzkum ukázal, že republikánský přístup k migraci považuje za lepší 40 procent registrovaných voličů, zatímco 38 procent dává přednost demokratům. Dvouprocentní rozdíl je nejnižší v celém Trumpově nynějším období; v lednu 2025 měli republikáni náskok 26 procentních bodů.
Online průzkum Reuters/Ipsos zahrnul 1166 dospělých respondentů z celých Spojených států. Statistická odchylka činí tři procentní body na obě strany. Výsledky naznačují, že zahraniční konflikt začíná v USA stále zřetelněji přerůstat v domácí ekonomické téma, které může ovlivnit spotřebitelskou náladu, ceny energií i rozložení sil v Kongresu.
