Napětí mezi Spojenými státy a Íránem po vypršení dočasného příměří znovu vytlačilo cenu ropy vzhůru. Severomořský Brent se v asijském obchodování dostal nad 91 dolarů za barel, zatímco americká ropa WTI překročila 85 dolarů. Finanční trhy tím dostaly další signál, že dražší energie a vyšší inflace mohou přetrvat déle, než investoři ještě nedávno čekali.
Futures na Brent, tedy termínové kontrakty na severomořskou ropu používané jako hlavní světové cenové měřítko, vzrostly o 27 centů na 91,14 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate přidala 42 centů na 85,04 dolaru, přičemž během předchozího obchodování se dostala až na 85,37 dolaru, nejvýše od 31. července. Brent už v pondělí vystoupal na maximum od 30. července.
Za růstem stojí především obava, že rychlá dohoda mezi Washingtonem a Teheránem je v tuto chvíli málo pravděpodobná. Veřejná vyjádření obou stran podle trhu ukazují na výrazně vzdálené postoje. Vyhlídky na obnovení klidnější situace navíc oslabuje i fakt, že se neposouvají mírová jednání a vázne také návrat ropných tankerů do Hormuzského průlivu, strategické trasy pro světové dodávky energií.
Právě doprava přes Hormuzský průliv je pro ropný trh zásadní. Jakmile se zvyšuje riziko omezení přepravy, okamžitě roste citlivost cen na jakýkoli další politický nebo vojenský signál. Trh proto nyní více započítává scénář, že ropa zůstane dražší po delší dobu, což se může promítnout do nákladů podniků, cen pohonných hmot i širší inflace.
Vyšší ropa a dražší financování zhoršují podmínky pro podniky
Současně s ropou rostly i výnosy amerických státních dluhopisů. Výnos třicetiletého dluhopisu amerického ministerstva financí vystoupal na 5,31 procenta, což je nejvyšší úroveň za 19 let. Vyšší výnos znamená pokles ceny dluhopisu a zároveň zdražování financování v celé ekonomice, od úvěrů pro firmy až po ocenění akcií.
Kombinace dražší energie, vyšší inflace a rostoucích výnosů je pro podnikatelské prostředí nepříznivá. Firmám rostou provozní náklady a trh zároveň začíná počítat s tím, že úrokové sazby mohou zůstat zvýšené déle. To bývá problém zejména pro společnosti s vyšším zadlužením nebo pro obory citlivé na cenu paliv, dopravy a vstupních surovin.
Prezident USA Donald Trump v pondělí znovu prohlásil, že hlavním cílem Washingtonu v konfliktu je zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Tím se znovu zvýraznilo bezpečnostní hledisko sporu, přestože dřívější vyjádření amerického viceprezidenta J. D. Vance kladla důraz také na energetickou bezpečnost a udržení nízkých cen ropy a plynu. Írán naproti tomu podle zveřejněných postojů přitvrdil a hovoří o plně útočném vojenském nastavení, pokud se nepodaří dojednat trvalejší řešení.
Trhy tak sledují situaci, v níž obě strany veřejně zastávají maximální požadavky. To snižuje pravděpodobnost rychlého urovnání a podporuje růst rizikové přirážky u ropy. Vedle toho se objevily i íránské požadavky na finanční kompenzace škod, které byly v souvislosti s konfliktem zmiňovány až kolem 300 miliard dolarů.
Akcie zatím drží firemní výsledky, ale tlak se může přenést dál
Přes růst cen ropy a dluhopisových výnosů zůstaly akciové trhy v Asii smíšené. Širší index MSCI akcií asijsko-pacifického regionu bez Japonska přidal 0,8 procenta. Jihokorejský index KOSPI po návratu trhu z prázdnin vyskočil o více než 3 procenta, zatímco japonský Nikkei 225 odepsal 0,3 procenta. Futures na americký index S&P 500 byly bez výraznější změny.
Odolnost akcií podle tržních komentářů zatím podporují silné firemní výsledky a pokračující vysoké investice do umělé inteligence. Globální kapitálové výdaje v této oblasti se podle odhadů pohybují téměř kolem 1 bilionu dolarů ročně, což pomáhá ekonomice brzdit zpomalení. Přesto platí, že pokud drahá energie a vyšší výnosy vydrží, mohou se negativní dopady postupně silněji projevit i v cenách akcií a ve financování podniků.
V nejbližší době tak zůstává klíčovým tématem nejen samotná geopolitická nejistota, ale hlavně to, jak dlouho se udrží vyšší cena ropy. Právě ta bude určovat, jak silný tlak pocítí firmy, dluhopisové trhy i investoři v dalších týdnech.

