Český trh dlouhodobých smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, známých jako PPA, se teprve rozvíjí. Pro průmyslové firmy představují možnost, jak si stabilizovat část energetických nákladů, uzavírání rozsáhlejších kontraktů ale nadále komplikuje vyjednávání o ceně a době trvání smlouvy.
Společnost Enery v Česku dokončila fotovoltaickou elektrárnu Stella o výkonu 37 MWp v Dyníně na jihu Čech. Většinu její výroby má odebírat průmyslová firma působící v tuzemsku. Enery zároveň připravuje projekt solární elektrárny o výkonu 27 MWp doplněný bateriovým úložištěm, pro nějž již uzavřela dvacetiletou PPA smlouvu s průmyslovým odběratelem. Projekt má stavební povolení, zahájení výstavby se očekává brzy a dokončení firma plánuje ve druhé polovině následujícího roku.
Ekonomika obou zdrojů nestojí na provozní podpoře, ale právě na dlouhodobě sjednaném odběru elektřiny. To je rozdíl oproti části velkých fotovoltaických projektů realizovaných v minulosti. Výrobci díky smlouvě získávají předvídatelnější výnosy, zatímco odběratel si může dopředu zajistit cenu alespoň části spotřeby, která patří v energeticky náročnějších provozech k významným nákladovým položkám.
Podle Jana Srny z Enery jsou pro odběratele zásadní zejména ekonomická výhodnost a stabilita. Přínosem může být i bezemisní elektřina z nového zdroje a naplnění firemních ESG závazků, tyto aspekty však nenahradí potřebu, aby kontrakt vycházel finančně. Konkrétní cena PPA se liší podle nastavení smlouvy, rozsahu dodávky, výrobního profilu i zvolené technologie. U delších smluv může být elektřina výhodnější než nákup za běžných velkoobchodních cen, nelze to ale zobecnit na každý případ.
Stabilní náklady vyžadují dlouhý závazek
V tuzemsku je rozvinutější takzvané on-site PPA, kdy je zdroj připojen přímo k odběrnému místu podniku. Tyto kontrakty mohou být dlouhodobé, zpravidla však pokrývají menší objemy. U velkých elektráren připojených do sítě zůstává korporátních PPA smluv méně. Firmy při nich řeší, zda jsou připraveny zavázat se k odběru na mnoho let, a jaké cenové riziko tím na sebe berou.
Rozhodování ovlivňuje také charakter dodávky. Čistě solární PPA kopíruje výrobu fotovoltaiky, která je soustředěná do denních hodin. Část zákazníků proto může požadovat předem upravený profil dodávky s využitím baterie. Komplexnější varianty kombinují solární zdroje, akumulaci a případně jiné zdroje výroby. Enery například uvádí, že v Bulharsku nabízí dodávky založené na kombinaci větru, slunce a baterií, které se více blíží průběžné dodávce elektřiny. V Česku podobné řešení omezuje nedostatek větrných zdrojů.
U elektrárny Stella firma využila bifaciální panely a jednoosé trackery, které natáčejí panely podle polohy slunce. Bifaciální moduly mohou proti starším standardním panelům přinést přibližně o 5 až 10 % vyšší výrobu. Trackery mohou zvýšit produkci zhruba o 12 až 20 %, podle návrhu elektrárny a velikosti pozemku. Vedle celkového objemu mění i časový průběh výroby: elektrárna začíná dodávat dříve a vyrábí déle, byť nemá tak výraznou polední špičku jako panely orientované na jih.
Vyšší výroba ovšem automaticky neznamená lepší návratnost. Trackerový systém zvyšuje investiční náklady a vyžaduje více prostoru, proto se hodí jen pro některé lokality. Při financování projektu je nutné posuzovat nejen množství vyrobené energie, ale také její hodnotu v jednotlivých hodinách a podmínky sjednané v PPA.
Baterie mohou zmírnit vliv záporných cen
Do nastavení smluv stále výrazněji vstupují záporné ceny elektřiny, které se objevují při souběhu vysoké výroby z obnovitelných zdrojů a nízké spotřeby. Podmínky PPA se proto liší: některé kontrakty počítají s dodávkou i v těchto hodinách, jiné pracují s cenovým limitem nebo zúčtování při záporné ceně vylučují. Zapojení baterie dává stranám více možností, zároveň ale smluvní a obchodní model dále komplikuje.
Rozvoj akumulace by měl extrémní záporné ceny postupně tlumit, nikoli však zcela odstranit. Mimořádné situace mohou nastat například o víkendech či svátcích při velmi vysoké výrobě ze slunce a větru. Pro budoucnost PPA bude proto důležité, jak rychle budou přibývat bateriová úložiště, služby agregace a další nástroje umožňující lépe řídit výrobu i odběr.
Zájem firem o PPA podle Enery roste a odběratelé mají o těchto kontraktech lepší přehled než dříve. Vedle jednoduchých smluv na odběr skutečně vyrobené solární energie se tak více prosazují hybridní modely s bateriemi. Český trh však bude potřebovat více zkušeností s dlouhodobým oceňováním a rozdělením rizik, aby se PPA staly běžnějším nástrojem pro financování nových energetických projektů i řízení nákladů průmyslových podniků.
