Do čela Letiště Praha nastoupil Radomír Lašák, kterého představenstvo v pondělí zvolilo svým předsedou. Personální změna přichází v době, kdy je podnik finančně v dobré kondici, zároveň ji ale provází napětí uvnitř firmy i otázky kolem dalšího řízení, investic a postavení letiště na trhu.
Lašák se vedení společnosti ujal k 1. srpnu na základě dřívějšího rozhodnutí ministerstva financí. Ve funkci střídá Jiřího Pose a podle podniku má nést odpovědnost za strategické řízení i další rozvoj pražského letiště. Jeho nástup se uskutečnil o měsíc dříve, než se původně předpokládalo. Resort financí tím podle dřívějších informací reagoval na snahu uklidnit situaci v podniku.
Právě výběr nového šéfa se stal sporným bodem pro letištní odbory i část opozice. Pět odborových organizací je od 21. července ve stávkové pohotovosti a upozorňuje na nejistotu kolem budoucího směřování podniku. Vedle personální změny mezi zaměstnanci zesílily obavy také kvůli úvahám o možném uvedení části akcií Letiště Praha na burzu a kvůli tomu, že podle odborů chybějí konkrétní informace o změnách ve struktuře řízení, financování provozu i případných zásazích do počtu zaměstnanců.
Lašák po svém zvolení uvedl, že chce navázat na dosavadní rozvoj letiště a pokračovat v modernizaci podniku společně se zaměstnanci, obchodními partnery i akcionářem. Firma zároveň uvedla, že jeho prioritou bude zachování kontinuity provozu, příprava a realizace klíčových rozvojových investic a posilování role letiště jako významného středoevropského leteckého uzlu. Z ekonomického pohledu tak půjde především o to, zda vedení dokáže skloubit investiční plány s provozní stabilitou a udržením pracovního klidu.
Podnik mění vedení v době růstu zisku
Časování změny je důležité i proto, že Letiště Praha vstupuje do nové etapy z pozice ziskového podniku. Společnost loni zvýšila čistý zisk meziročně o 800 milionů korun na 3,2 miliardy korun. O stejnou částku vzrostl i hrubý provozní zisk EBITDA, který v roce 2025 dosáhl 5,1 miliardy korun. Ruzyňské letiště současně odbavilo 17,8 milionu cestujících, tedy o 1,4 milionu více než o rok dříve.
Právě tato čísla zvyšují význam debaty o dalším směřování společnosti. U podniku s rostoucí ziskovostí a silným postavením na trhu se totiž výběr vrcholového managementu promítá nejen do běžného provozu, ale i do rozhodování o miliardových investicích, rozšiřování leteckého spojení a dlouhodobé konkurenceschopnosti. Nejistota uvnitř firmy proto může mít dopad nejen na zaměstnance, ale i na obchodní partnery a tempo připravovaných projektů.
Lašák je se státním letectvím spojen z minulosti jako bývalý šéf Českých aerolinií, které vedl v letech 2006 až 2009. Právě tato zkušenost je jedním z hlavních důvodů kritiky ze strany odborů. Jeho působení v ČSA bylo spojeno se zhoršujícími se hospodářskými výsledky, propouštěním zaměstnanců a přípravou privatizace, kterou následně přerušila hospodářská krize. Ekonomické problémy ČSA pak pokračovaly i v dalších letech a prohloubily je dopady pandemie covidu-19. Poslední komerční let ČSA pod kódem OK v Praze přistál v říjnu 2024.
Odboráři proto avizují, že další postup vyhodnotí až podle konkrétních kroků nového vedení. Po 100 dnech ve funkci se mají znovu sejít s ministryní financí Alenou Schillerovou, aby jeho působení společně zhodnotili. Pro Letiště Praha tak nyní nebude rozhodující jen personální obměna sama o sobě, ale hlavně to, zda nové vedení dokáže přesvědčit zaměstnance i akcionáře, že další rozvoj podniku nepovede k destabilizaci provozu ani ke sporům o financování a personální politiku.