Protestní hnutí, v nichž hraje výraznou roli generace Z, se šíří řadou zemí a stále častěji mají i silný ekonomický rozměr. Mladí lidé vedle kritiky korupce a autoritářských praktik upozorňují na vysoké životní náklady, nedostupné bydlení, nedostatečné financování vzdělávání či zdravotnictví a na slábnoucí vyhlídky na sociální vzestup.

Podle politoložky Ericy Chenowethové z Harvard Kennedy School je patrné, že významná část lidí narozených přibližně mezi koncem 90. let a první dekádou tohoto století nechce zůstávat stranou politického dění. Výzkumníci zaznamenali nejméně 25 protestů po světě, kde tato věková skupina sehrála podstatnou úlohu. Generace Z přitom představuje zhruba třetinu světové populace.

Konkrétní příčiny se liší podle zemí. V Bangladéši se studentské demonstrace v roce 2024 rozvinuly od odporu ke kvótám ve veřejném sektoru v širší protest proti vládě premiérky Šejky Hasiny. V Srbsku studenti vystupovali proti oslabování nezávislosti institucí a vlivu vládní strany. V Indii hnutí Cockroach, které vzniklo jako internetová satira, protestovalo mimo jiné proti postupu vlády a v létě dosáhlo rezignace ministra školství.

Evropské demonstrace zároveň ukazují, jak silně je nespokojenost mladých spojena s každodenní ekonomikou. Ve Španělsku se protestovalo za dostupnější bydlení, v Německu lidé požadovali vyšší investice do školství, zdravotnictví a klimatických opatření. V Itálii se do veřejných akcí promítly vysoké náklady na život, zatímco v Belgii a Francii se mladí demonstranti zaměřili také na pracovní podmínky a fungování veřejných služeb.

Sociální sítě urychlují organizaci i politický tlak

Od předchozích generačních protestů se současná vlna odlišuje zejména způsobem organizace. TikTok a síť X umožňují rychlé šíření informací, skupiny na Discordu a v komunikačních aplikacích usnadňují decentralizované plánování. Virtuální privátní sítě a kopírování obsahu pak organizátorům pomáhají i v prostředí, kde úřady omezují přístup k internetu.

Digitální mobilizace se promítla také do volebních kampaní. V Brazílii studenti Federální univerzity Fluminense podpořili Luize Inácia Lulu da Silvu před prezidentskými volbami a následovaly další podobné akce. Kongresman André Janones poté vytvořil kanál na WhatsAppu nazvaný Lulova armáda, který měl sdružovat lidi šířící podporu kandidátovi na sociálních sítích. V USA zase kampaň Zohrana Mamdaniho na starostu New Yorku spojila digitální komunikaci s rozsáhlou sítí dobrovolníků, v níž měli mladí lidé významné zastoupení.

Analytici Cait Dallaire a Sebastian Dittgen upozorňují, že studenti a mladí lidé stáli v čele společenských změn již v minulosti. Nyní je však jejich schopnost oslovit velké množství lidí levnější, rychlejší a méně závislá na tradičních organizacích. To zvyšuje tlak na vlády, ale také na firmy a zaměstnavatele, pokud se nespokojenost týká pracovních příležitostí, mezd, nájmů či dostupnosti základních služeb.

Rozpad očekávání o lepší budoucnosti

Děkanka Pařížské školy mezinárodních vztahů Arancha Gonzálezová popsala společný základ různých protestů jako rozpad společenské smlouvy. V evropských zemích podle ní slábne přesvědčení, že hospodářský růst automaticky přinese prosperitu a sociální rovnost. Pro mladou generaci je tento rozpor viditelný zejména tam, kde rostou nájmy a ceny základních potřeb rychleji než příjmy, zatímco vzdělání už samo o sobě nezaručuje stabilní práci ani vlastní bydlení.

Průběh demonstrací ale není všude stejný. Část hnutí narazila na tvrdé zásahy státu, hromadné zadržování nebo omezení dopravy a internetového připojení. Organizace Civicus ve své analýze uvedla, že protesty generace Z často zpochybňují rozdělení ekonomické i politické moci, a proto se setkávají s výrazným odporem institucí.

Výsledky jednotlivých akcí jsou rozdílné, od dílčích personálních změn až po dlouhodobé budování občanských sítí. Z ekonomického hlediska však společné téma zůstává zřejmé: mladí lidé stále hlasitěji odmítají model, v němž nesou vysoké náklady na bydlení, vzdělání a každodenní život, aniž by měli odpovídající jistotu stabilního příjmu a budoucího majetkového zajištění.