Růst cen fosilních paliv po narušení přepravy ropy Hormuzským průlivem zvyšuje náklady domácností i firem a přispívá k vyšší inflaci. Na zahájení klimatické konference COP31 v Antalyi proto představitelé OSN a hostitelských zemí spojili debatu o snižování emisí s požadavkem na rychlejší elektrifikaci a rozvoj obnovitelných zdrojů.

Výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Simon Stiell upozornil, že výkyvy cen fosilních paliv mají globální hospodářské následky. Podle něj chaos v nákladech na ropu, uhlí a plyn vyvolal šok, který citelně dopadá na rozpočty domácností a šíří inflaci napříč ekonomikami.

Podle informací zaznívajících na konferenci vedla válka amerického prezidenta Donalda Trumpa s Íránem a omezení klíčové ropné trasy Hormuzským průlivem k přibližně padesátiprocentnímu zdražení benzinu ve světě. Vyšší ceny pohonných hmot se promítají do dopravy, logistiky i cen zboží a služeb, zároveň tlumí hospodářský růst.

Stiell zdůraznil, že dopady klimatické změny i cenové otřesy nejtvrději nesou zranitelné komunity. Globální oteplování je podle něj již nyní spojeno s vysokými ekonomickými ztrátami, zatímco nedostatek spravedlivého financování pro ohrožené země prohlubuje jejich frustraci.

Elektrifikace jako cesta k menší závislosti na ropě

Dvoutýdenních jednání COP31 se má podle Turecka zúčastnit až 100 000 návštěvníků včetně delegací z téměř 200 zemí. Nejméně 95 hlav států se očekává na summitu světových lídrů ve středu a ve čtvrtek. Konference začala v atmosféře sílícího tlaku na konkrétní výsledek, protože dosavadní tempo klimatických opatření řada zemí i odborníků považuje za nedostatečné.

Turecko spolu s Austrálií, která jednáním předsedá, prosazuje dobrovolný globální cíl pro elektrifikaci. Záměrem je zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie z nynější zhruba pětiny na jednu třetinu během příštích deseti let. Takový posun by měl omezit závislost ekonomik na kolísajících cenách ropy, plynu a uhlí.

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen uvedl, že mezi vyjednávajícími zeměmi vnímá silnou podporu elektrifikace. Podle výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola vstupuje svět do éry elektřiny a společný cíl by mohl tomuto trendu dodat další impuls. Zásadní bude rozsah investic do sítí, výroby čisté energie a dalších technologií, které umožní vyšší spotřebu elektřiny.

Jednání probíhají v době, kdy klimatologové potvrzují oteplení nejméně o 1,8 °C oproti předindustriálnímu období, tedy nad hranicí 1,5 °C stanovenou Pařížskou dohodou z roku 2015. Na konferenci zazněla také výzva k rychlejšímu financování adaptace. Jess Gasperová z Marshallových ostrovů připomněla, že zajištění mezinárodních peněz na jedinou pobřežní hráz pro její zemi trvalo osm let.

Pro firmy a spotřebitele zůstává hlavním bezprostředním problémem cenová nejistota na energetických trzích. COP31 má ukázat, zda státy dokážou spojit klimatické závazky s opatřeními, která v dlouhodobém horizontu sníží závislost na dovážených fosilních palivech a omezí riziko dalších inflačních šoků.