Budoucí obnova Gazy nebude záviset jen na rozsahu humanitární a stavební pomoci, ale také na podobě školství. Svědectví rodičů, pedagogů a lidí, kteří z území odešli, popisují dlouhodobý vliv Hamásu na výuku i mimoškolní aktivity. Kritici upozorňují, že bez věrohodné reformy osnov a kontroly využití zahraničních peněz může vzdělávací systém zůstat významným rizikem pro stabilitu regionu.
Text britského deníku The Mail on Sunday přináší výpovědi obyvatel Gazy, kteří pod podmínkou anonymity hovoří o tlaku na školy, mešity a další instituce pracující s dětmi. Devětadvacetiletá matka vystupující pod jménem Shireen uvedla, že syn po náboženské výuce začal opakovat představy o mučednictví. Podle jejího svědectví proto omezila jeho docházku a snažila se vzdělávání doplnit doma.
Další svědci popisují, že se po převzetí moci Hamásem v roce 2007 do vzdělávacího prostředí stále více promítala ideologie tohoto hnutí. Amin Abed, který podle článku z Gazy uprchl do Spojených arabských emirátů, poukazuje zejména na program Al-Futuwwa. Ten byl ve školním roce 2012/2013 zaveden do státních středních škol a spojoval běžnou výuku s vojenskou přípravou chlapců.
Britský list Guardian tehdy uvedl, že se týdenních kurzů účastnilo zhruba 37 000 chlapců ve věku 15 až 17 let. Výuku vedli instruktoři bezpečnostních složek kontrolovaných Hamásem a zahrnovala i seznamování se zbraněmi a výbušninami. Představitelé Hamásu program označovali za výchovný a disciplinární, zatímco místní lidskoprávní organizace varovaly před posilováním vojenské kultury.
Učebnice a dohled nad zahraničními penězi
Do debaty vstupuje také izraelská nevládní organizace IMPACT-se, která dlouhodobě analyzuje palestinské učebnice. Ve svých hodnoceních upozorňuje na pasáže, jež podle ní normalizují násilí vůči Izraelcům a obsahují antisemitské motivy. Organizace kritizuje i Agenturu OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům UNRWA, jež před válkou provozovala v Gaze stovky škol pro přibližně 300 000 dětí.
Financování UNRWA se stalo citlivou otázkou také pro západní dárce. Předchozí britská konzervativní vláda spolu se Spojenými státy, Itálií, Kanadou a Austrálií pomoc agentuře dočasně pozastavila poté, co se objevila obvinění týkající se zapojení dvanácti jejích zaměstnanců do útoku ze 7. října 2023. Labouristická vláda následně pozastavení ukončila a přislíbila UNRWA 21 milionů liber.
Z ekonomického pohledu nejde pouze o výši podpory, ale o její dohledatelnost a měřitelné výsledky. Dárci budou při financování obnovy škol čelit požadavku, aby peníze nesloužily jen k opravám budov a zajištění výuky, ale aby byly vázány na transparentní osnovy, nezávislé pedagogy a kontrolní mechanismy. Selhání v této oblasti by mohlo zvýšit náklady budoucí stabilizace a oslabit důvěru zemí, které mají obnovu financovat.
Pedagožka z Gazy vystupující pod jménem Noor v článku uvedla, že tlak Hamásu omezoval nezávislou výuku i práci učitelů. V důsledku podle ní lidé nepřicházejí jen o zaměstnání, ale děti také o prostor pro vzdělávání nezatížené politickou a ideologickou kontrolou. Podobně Hamza Howidy, který podle textu odešel z Gazy po pronásledování za kritiku Hamásu, popsal prostředí škol, v němž bylo nepřátelství vůči Izraeli a důraz na „odpor“ považováno za běžnou součást výchovy.
Škola pro vysídlené děti jako test jiné cesty
Vedle kritiky dosavadního systému článek zmiňuje i omezené pokusy o alternativní vzdělávání. Ve východním Rafáhu založila protihamásovská palestinská skupina vedená Jásirem Abú Šabábem školu pro zhruba 130 vysídlených dětí od mateřské školy do sedmé třídy. Podle záznamů citovaných deníkem The Times of Israel se zde vyučuje rovnost, svoboda a soužití.
Profesor Hussein al-Deek z Moderní univerzitní vysoké školy v Ramalláhu požaduje otevření Gazy světu a vyjmutí školských institucí z kontroly extremistických skupin. Za potřebné považuje vedle změny osnov také rozvoj kulturních, uměleckých a volnočasových center. Takový přístup by však vyžadoval dlouhodobé financování, funkční civilní správu a bezpečnostní podmínky, které dnes zůstávají nejisté.
Podle uvedených informací má při poválečné transformaci Gazy hrát roli Rada míru vedená Donaldem Trumpem. Její agenda má zahrnovat správu území, bezpečnost, demilitarizaci i obnovu a počítá rovněž s novými vzdělávacími postupy. Právě schopnost oddělit veřejné peníze určené na školy od ideologických a ozbrojených struktur může být jedním z rozhodujících ukazatelů, zda se investice do obnovy promění v dlouhodobou stabilitu.
