Ceny ropy na světových trzích v úterý rostly poté, co jednání mezi Spojenými státy a Íránem o mírové dohodě a znovuotevření Hormuzského průlivu uvízla na mrtvém bodě. Nejistota kolem dodávek energií se rychle promítla do finančních trhů: asijské akcie kolísaly bez jasného směru a investoři současně vyčkávali na nová data o inflaci v USA, která mohou změnit očekávání ohledně úrokových sazeb.

Severomořská ropa Brent vystoupala na 88 dolarů za barel a americká ropa WTI na 82,45 dolaru za barel. V obou případech šlo o nejvyšší hodnoty od 31. července, navíc po zhruba pětiprocentním růstu už během pondělí. Pro firmy i trhy je podstatné, že napětí se týká právě Hormuzského průlivu, tedy klíčové námořní trasy pro přepravu ropy z Perského zálivu.

Bezprostředním impulzem byla další slovní eskalace mezi Washingtonem a Teheránem. Americký prezident Donald Trump v pondělí reagoval na íránské podmínky pro mírovou dohodu vlastními požadavky, včetně kompenzací za oběti válek, útoků a protestů. Trh si tento vývoj vyložil jako komplikaci pro rychlé obnovení provozu v jednom z nejdůležitějších energetických uzlů světa.

Vyšší ceny paliv zároveň zvyšují tlak na středeční zveřejnění americké červencové inflace. Trh očekává meziměsíční růst celkového indexu spotřebitelských cen o 0,1 procenta a jádrové inflace o 0,2 procenta. Pokud by data vyšla nad odhady, mohlo by to znovu posílit sázky na zvýšení sazeb americkou centrální bankou Fed už příští měsíc. Právě to je pro akciové i dluhové trhy citlivé téma, protože dražší financování obvykle dopadá na firmy, investice i valuace rizikových aktiv.

Obchodování s americkými státními dluhopisy v hotovosti bylo v Asii zavřené kvůli svátku v Japonsku, futures ale mírně klesaly, což naznačovalo růst výnosů. V Austrálii se zároveň čekalo na měnové rozhodnutí tamní centrální banky Reserve Bank of Australia, u níž převažoval odhad, že sazby ponechá beze změny.

Akciové trhy v Asii zůstaly opatrné. Široký index MSCI pro akcie Asie a Tichomoří mimo Japonsko během dne střídal zisky a ztráty a naposledy přidával 0,2 procenta. Jihokorejský index Kospi rostl o 0,3 procenta. Nálada ale zůstávala křehká právě kvůli dalšímu zhoršení situace v oblasti Perského zálivu a nejistotě, zda vyšší ceny energií znovu neroztočí inflační tlaky v globální ekonomice.

Americké akciové futures se po slabším závěru Wall Street pohybovaly jen mírně v plusu. Futures na Nasdaq přidávaly 0,28 procenta a futures na index S&P 500 rostly o 0,1 procenta. V Evropě byly pohyby ještě slabší: futures na EURO STOXX 50 odepisovaly 0,05 procenta, zatímco kontrakty na FTSE i DAX zůstávaly prakticky beze změny.

Pozornost trhu vzbudila i společnost Nvidia, která oznámila partnerství se šesti velkými finančními institucemi při spuštění platforem pro financování výpočetní kapacity. Cílem je získat více než 500 miliard dolarů kapitálu třetích stran pro infrastrukturu spojenou s umělou inteligencí. Oznámení jen podtrhlo rozsah investičního boomu v tomto odvětví, ale zároveň i debatu o tom, zda se v části trhu nehromadí nadměrné riziko.

Na devizovém trhu se znovu sledoval japonský jen. Ten zůstával slabší nad hranicí 159 jenů za dolar a výrazně pod maximem z minulého týdne na 155,20. Vývoj následoval po několika kolech pravděpodobných intervencí, včetně společného zásahu Japonska a Spojených států na podporu jenu. Silnější ropa mezitím mírně podpořila dolar, euro se tak drželo dál od svého zhruba šestitýdenního maxima a obchodovalo se za 1,1546 dolaru. Britská libra oslabila na 1,3512 dolaru.

Zdražující energie a nejistota kolem sazeb pomohly také zlatu, jehož spotová cena vzrostla o 0,5 procenta na 4 409,81 dolaru za unci. Pro investory tak začátek týdne přinesl klasickou kombinaci geopolitického rizika, dražších komodit a opatrnosti na akciových trzích. Dokud zůstane spor mezi USA a Íránem bez průlomu, lze čekat, že volatilita na trzích i tlak na inflační očekávání jen tak nezmizí.