Více než 50 velkých amerických ropných a plynárenských firem vykázalo od dubna do září souhrnný zisk přes 130 miliard dolarů. Podle hospodářských výsledků za druhé a třetí čtvrtletí k tomu přispěl zejména mimořádně výnosný rafinérský byznys, který těží z růstu cen paliv v průběhu osm měsíců trvající války v Íránu.

Výsledek je téměř trojnásobný proti stejnému období roku 2025, kdy firmy vydělaly necelých 47 miliard dolarů. Zůstává však mírně pod úrovní druhého a třetího čtvrtletí roku 2022. Tehdy zisky ropného sektoru dosáhly téměř 140 miliard dolarů poté, co ceny energií prudce vzrostly v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu.

Růst ziskovosti amerických producentů a rafinerií se promítl do nákladů domácností. Analýza Laboratoře klimatických řešení Brownovy univerzity uvádí, že američtí spotřebitelé zaplatili během války s Íránem za benzin a naftu navíc 148 miliard dolarů. Na jednu domácnost to vychází téměř na 1 130 dolarů. Od 28. února se maloobchodní cena benzinu zvýšila o 41 procent a cena nafty o 72 procent.

Napětí na trhu se soustředilo zejména na ropné produkty. Velkoobchodní cena nafty v Evropě a USA dosáhla v září 220 dolarů za barel, tedy více než dvojnásobku hodnoty ze začátku konfliktu v únoru. Vývoz surové ropy z Perského zálivu přitom v září a říjnu překonal předválečné objemy, vývoz hotových ropných produktů z regionu ale prakticky ustal.

Podle odhadu Federální rezervní banky v Dallasu vypadla za poslední rok z provozu přibližně desetina světové rafinérské kapacity. Omezená nabídka tak zvýšila marže amerických i evropských rafinerií. Situaci dále ovlivnily útoky na ruské rafinerie a ropnou infrastrukturu v souvislosti s válkou na Ukrajině, po nichž Rusko zastavilo export benzinu a nafty. Vývoz nafty se obnovil ve druhé polovině října po dohodě Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem.

Podle Briana Mundella, výkonného viceprezidenta pro marketing a obchodní záležitosti společnosti Phillips 66, však obnovené ruské dodávky nemají trh zásadně uvolnit. Rusko podle něj nemá dostatek destilátů, aby dokázalo výrazně nahradit objemy, které z globálního trhu vypadly. Pro rafinérské společnosti tak zatím zůstávají podmínky mimořádně ziskové, zatímco vyšší ceny paliv zatěžují spotřebitele i podniky závislé na silniční dopravě.