Osm největších obchodovaných ropných a plynárenských firem ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázalo souhrnný zisk téměř 93 miliard dolarů. Proti stejnému období loni, kdy šlo o necelých 50 miliard dolarů, jde téměř o dvojnásobek. Výsledky přišly v prvním celém čtvrtletí po prudkém růstu cen ropy, které po americko-izraelské válce proti Íránu vystoupaly nad 126 dolarů za barel.

Do sledované skupiny patří Saudi Aramco, BP, Shell, Equinor, TotalEnergies, Eni, Chevron a ExxonMobil. Podle zveřejněných dat tyto společnosti v jarních měsících vydělávaly více než 700 tisíc dolarů za minutu. Jejich společná tržní hodnota se zároveň zvýšila přibližně o 600 miliard dolarů na více než 3 biliony dolarů.

Za mimořádným nárůstem stály především otřesy na trhu s fosilními palivy a obavy o dodávky. Právě ty se rychle promítly do velkoobchodních cen energií a nepřímo i do rozpočtů domácností a firem. Kritici proto znovu otevírají debatu, zda by část těchto mimořádných výnosů neměla být odvedena formou vyššího zdanění nebo použita na financování energetické transformace.

Nejvíc vydělaly Aramco, ExxonMobil a Chevron

Nejvyšší čtvrtletní zisk vykázala saúdskoarabská Saudi Aramco. Její čistý zisk vzrostl o 34 % na více než 33 miliard dolarů, a to navzdory škodám na infrastruktuře po útocích dronů a raket íránských a húsiovských sil. Výrazný růst oznámily také americké firmy. Chevron vykázal za druhé čtvrtletí čistý zisk 12,2 miliardy dolarů, tedy více než pětinásobek proti stejnému období loni. ExxonMobil dosáhl 14,5 miliardy dolarů, což představuje dvojnásobek meziročně a nejvyšší čtvrtletní zisk od roku 2022.

Silné výsledky oznámily i evropské skupiny. Shell uvedl čistý zisk 9,84 miliardy dolarů, což je jeho druhý nejvyšší čtvrtletní výsledek v historii. Equinor zvýšil zisk na 3,2 miliardy dolarů z loňských 1,8 miliardy. BP v období od dubna do června vykázala 5,73 miliardy dolarů, více než dvojnásobek proti 2,5 miliardy dolarů z předchozích tří měsíců a nejvíc od prvního roku plnohodnotné války Ruska proti Ukrajině.

Právě BP je přitom v centru pozornosti i kvůli změně investiční strategie. Firma v posledním období omezila výdaje na zelenou energii a po dřívějším přehodnocení plánů snížila roční rozpočet na energetickou transformaci z 5 miliard dolarů na 1,5 až 2 miliardy dolarů. Současně prodává část aktiv mimo hlavní těžební byznys. Oznámila například prodej svého amerického bioplynového podnikání v hodnotě 4 miliard dolarů a na trh uvedla také své ropné a plynárenské aktivity v Severním moři, které provozovala více než 60 let.

Podle informací Financial Times firma zároveň pokročila v jednáních o prodeji svého solárního byznysu Lightsource konsorciu podporovanému kuvajtským státním investičním fondem. Z pohledu investorů jde o signál další koncentrace na segmenty s rychlou návratností a vysokým cash flow, z pohledu energetické politiky ale o krok, který může zpomalit přesměrování kapitálu do nízkoemisních zdrojů.

Vyšší ceny energií znovu otevírají spor o mimořádné zisky

Mimořádně silné hospodářské výsledky znovu vyvolaly tlak na zdanění neočekávaných výnosů. Kritika zazněla nejen od ekologických organizací, ale i z politické sféry ve Spojených státech. Donald Trump obvinil Chevron a ExxonMobil, že na jeho válce proti Íránu vydělávají příliš mnoho, a varoval, že firmy mohou být donuceny část zisků vrátit veřejnosti. Téma je citlivé i kvůli blížícím se listopadovým volbám do Kongresu a poklesu prezidentovy popularity.

Z ekonomického hlediska je podstatné, že vysoké zisky producentů vznikají ve stejné době, kdy podniky i domácnosti čelí dražší energii a vyšší nejistotě. Dražší ropa zvyšuje náklady v dopravě, logistice i výrobě a postupně se propisuje do cen širokého okruhu zboží. U části evropských firem to znamená tlak na marže, u domácností pak slabší kupní sílu a vyšší riziko platebních potíží, zejména tam, kde jsou rodinné rozpočty dlouhodobě napjaté.

Vedle cenového dopadu se znovu vrací i otázka odpovědnosti za dlouhodobé náklady spojené s klimatickými změnami. Veřejná debata se tak nevede jen o ziskovosti ropných koncernů, ale také o tom, kdo ponese účet za škody způsobené extrémním počasím, suchem, požáry nebo výpadky v zemědělské produkci. Právě souběh mimořádných výnosů v těžbě a rostoucích nákladů jinde v ekonomice dělá z letošních výsledků ropných firem výrazné finanční i politické téma.