V severovýchodní Sýrii se po zpřísnění pravidel a vyšším zdanění alkoholu zhoršují podmínky pro místní prodejce i bary. V kurdských oblastech, kde byla spotřeba alkoholu ve srovnání s jinými částmi země tradičně uvolněnější, se podnikatelé potýkají s dražšími dodávkami, výpadky zboží a úbytkem zákazníků.

Podle obchodníků se situace zhoršila poté, co Damašek v dubnu převzal kontrolu nad hraničním přechodem Semalka s Irákem. Tento krok navázal na dohodu o začlenění kurdských vojenských a civilních struktur do syrského státu. Právě přes přechod do iráckého Kurdistánu dříve proudila značná část alkoholu do regionu.

Syrské islamistické vedení, které po pádu dlouholetého prezidenta Bašára Asada v roce 2024 převzalo moc, sice dovoz alkoholu oficiálně nezakázalo, ale zavedlo vysoké nové daně a přísnější pravidla pro jeho spotřebu. Výsledkem je omezenější dovoz a také růst cen zboží, které se do oblasti dostává neoficiální cestou.

V převážně kurdském městě Kámišlí si prodejci stěžují, že zákazníci na nové ceny reagují výrazným omezením nákupů. Zatímco dříve bylo možné pořídit půl litru whisky za 7 dolarů, nyní stejný objem stojí kolem 12 dolarů. Pro část odběratelů je tak alkohol zbožím, na které už pravidelně nedosáhnou.

Vyšší ceny navíc doprovází slabší zásobování. Některé regály zůstávají prázdné, protože nové dodávky chybějí, a místně vyráběný alkohol podle obchodníků nedokáže poptávku plně nahradit. Pro malé provozovny to znamená další tlak na marže v prostředí, kde už tak rostou náklady na dopravu i samotné pořízení zboží.

Daňový zásah a slabší návštěvnost podniků

Syrská média letos zveřejnila rozhodnutí ministerstva financí o zvýšení daní na alkoholické nápoje, které mají nést dovozci a výrobci. Ministr financí Mohammed Barnieh opatření obhajoval tím, že má omezit spotřebu výrobků škodlivých zdraví. Podle jeho vyjádření má současně přinést dodatečné příjmy do rozpočtu na podporu zdravotnictví a sociálního zabezpečení a také podpořit syrský export.

V praxi se ale vyšší zdanění promítá do koncových cen a přesouvá náklady na restaurace, bary i konečné spotřebitele. Právě pohostinství v Kámišlí už hlásí citelný propad odbytu. Návštěvníci, kteří dříve chodili ven pravidelně, teď podle místních zaměstnanců omezují útraty a do barů míří výrazně méně často.

Obsluha podniků zároveň popisuje, že kvůli dražším surovinám musí šetřit i při přípravě koktejlů. To snižuje kvalitu nabídky i služeb, což může dále oslabovat poptávku. Pro bary je to nepříznivá spirála: vyšší vstupní náklady vedou ke zdražení, zdražení odrazuje hosty a nižší návštěvnost dál zhoršuje ekonomiku provozu.

Další komplikací je omezení dovozu alkoholu i přes letiště, o němž mluví cestující přilétající do regionu. Nabídková strana trhu se tak zužuje hned několika směry současně. V prostředí, kde se část prodeje přesouvá do neoficiálních kanálů, je pak výsledkem nejen růst cen, ale i menší předvídatelnost zásobování.

Pro místní podnikatele to znamená nejistý výhled. Pokud omezené dodávky a vysoké ceny přetrvají, část obchodů a barů může mít problém pokrýt provozní náklady. Případ severovýchodní Sýrie tak ukazuje, jak rychle se změna daňové a dovozní politiky může propsat do každodenních tržeb, spotřebitelského chování i životaschopnosti malých podniků.