Sněmovna schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na rok 2027, který počítá se schodkem 386 miliard korun. Proti letošnímu plánu jde o nárůst o 76 miliard. Rozpočet tak postupuje do druhého čtení, v němž už poslanci nemohou měnit jeho celkové příjmy, výdaje ani výsledný deficit.

Navržené příjmy mají meziročně vzrůst o 80,8 miliardy na 2,199 bilionu korun. Výdaje se mají zvýšit o 156,8 miliardy na 2,585 bilionu korun. Stát chce rozdíl mezi příjmy a výdaji pokrýt především dalším navýšením státního dluhu, což znamená vyšší potřebu financování na dluhopisovém trhu.

Základní parametry podpořilo 93 poslanců vládní koalice. Dva členové koaličního klubu SPD, Zuzana Majerová z Trikolory a ekonom Miroslav Ševčík, se hlasování zdrželi. Opozice hlasovala proti a neuspěla ani s návrhy vrátit materiál vládě k přepracování. Opoziční členové rozpočtového výboru doporučovali snížit schodek na 290 miliard korun.

Spory o rozsah zadlužení a investic

První čtení trvalo 19,5 hodiny, od středy do večera následujícího dne. Ministryně financí Alena Schillerová označila návrh za zákonný, odpovědný a realistický a za nástroj hospodářské politiky. Vláda Andreje Babiše mezi jeho priority řadí investice, zdravotnictví, sport a odměňování zaměstnanců.

Opozice naopak kritizovala zejména tempo růstu schodku. Poukazovala také na to, že deficit převyšuje plánované investiční výdaje přibližně o 100 miliard korun. Podle kritiky to znamená, že část nových půjček má financovat běžný chod státu, nikoli pouze investice s dlouhodobým přínosem.

V dalším projednávání se poslanci zaměří na jednotlivé rozpočtové kapitoly a mohou navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Celkový schodek 386 miliard korun však po schválení základních parametrů zůstává pevně stanovený.

Vyšší výběr daní i výdaje na důchody

Rozpočet vychází z předpokladu, že reálný růst české ekonomiky zrychlí z letošních 1,9 procenta na 2,4 procenta. Počítá rovněž s růstem spotřeby domácností o 2,6 procenta a vládní spotřeby o 2,3 procenta. Průměrná inflace by měla stoupnout z 2,2 na 2,7 procenta.

Na daních bez sociálního pojistného chce stát vybrat téměř 1,1 bilionu korun, meziročně zhruba o 52 miliard více. Výdaje na důchody mají vzrůst o 23,2 miliardy na téměř 763 miliard korun. Vývoj daňových příjmů, ekonomického růstu a výdajů na mandatorní položky přitom bude rozhodující pro to, zda se plánovaný deficit podaří udržet.