Federální soud v americkém státě New York zamítl žalobu sociální sítě X proti tamnímu zákonu o zveřejňování pravidel moderace obsahu. Pro provozovatele velkých platforem to znamená, že povinnost pravidelně informovat o tom, jak omezují nenávistné projevy, zatím zůstává v platnosti, včetně rizika citelných finančních sankcí.

Americký okresní soudce John Cronan na Manhattanu odmítl argument společnosti X, podle něhož zákon známý jako Stop Hiding Hate Act porušuje první dodatek americké ústavy chránící svobodu projevu. Firma tvrdila, že stát ji nutí zveřejňovat vysoce citlivé a sporné informace o projevech, které úřady považují za problematické, a vystavuje ji žalobám i vysokým pokutám.

Soudce ale dospěl k závěru, že zákon po platformě nepožaduje názory ani hodnotové soudy, nýbrž čistě faktické a nesporné informace o jejích zásadách moderace. Podle soudu je taková povinnost přiměřeně spojená se zájmem státu New York umožnit uživatelům, aby se mohli informovaně rozhodovat, zda chtějí danou sociální síť používat.

Cronan v odůvodnění připomněl, že firmy běžně rozhodují podle vlastního uvážení, jaké zboží nebo služby nabídnou, aniž by tím zanikla jejich povinnost poskytovat základní informace spotřebitelům. Právě na tuto logiku postavil i posouzení zákona pro sociální platformy.

Pro společnost X je podstatné i to, že soud žalobu zamítl s konečnou platností. Firma tak nemůže svou stížnost pouze upravit a podat znovu ve stejné podobě. X, dříve známá jako Twitter, je součástí podnikatelského impéria Elona Muska, do něhož patří také raketová a satelitní společnost SpaceX.

Povinnost dopadá na velké platformy a hrozí denní pokuty

Zákon podepsala guvernérka státu New York Kathy Hochulová v prosinci 2024. Norma se vztahuje na sociální společnosti s ročními tržbami alespoň 100 milionů dolarů, tedy zhruba na největší hráče na trhu. Ty musí zveřejnit, jak na svých platformách potírají nenávistný obsah, a zároveň podávat zprávy o tom, jak si při prosazování těchto pravidel vedou.

Ekonomicky důležitá je především výše možných sankcí. Občanskoprávní pokuta může dosáhnout až 15 000 dolarů za každé porušení a za každý den, kdy porušení trvá. Pro velké technologické firmy sice nejde o částky, které by samy o sobě ohrozily jejich provoz, ale v součtu představují další regulatorní náklad a tlak na zavedení přesnějších interních procesů, dokumentace a reportingu.

Kancelář newyorské generální prokurátorky Letitie Jamesové zákon hájila s tím, že spotřebitelům pomáhá pochopit, co mohou od jednotlivých sociálních sítí čekat. Podle její argumentace norma platformám nebrání vyjadřovat vlastní postoje ani používat vlastní úsudek při moderování obsahu, pouze zvyšuje transparentnost vůči veřejnosti.

Z obchodního pohledu jde o další spor, který ukazuje, že vedle reklamy a růstu uživatelské základny musí velké platformy stále více počítat i s náklady na soulad s pravidly v jednotlivých státech USA. Právě rozdílné místní regulace mohou pro firmy znamenat vyšší právní výdaje, složitější řízení rizik a větší tlak na jednotné, dobře doložitelné postupy při správě obsahu.

Případ zároveň navazuje na změny, které Elon Musk provedl po převzetí Twitteru v roce 2022, kdy zrušil tehdejší politiku moderace obsahu. Musk se dlouhodobě označuje za absolutistu ve svobodě projevu. Rozhodnutí newyorského soudu ale naznačuje, že ani takto nastavený přístup nemusí firmy ochránit před povinností poskytovat regulatorním orgánům a veřejnosti detailnější informace o fungování jejich služeb.