Okresní soud pro Prahu-západ se znovu vrátil k případu požáru Domova Alzheimer v Roztokách u Prahy z června 2022, při němž zemřely dvě ženy. Pro další průběh řízení je podstatné hlavně to, že revizní znalecký posudek nepřinesl jednoznačnou odpověď na přesnou příčinu vzniku ohně. To může mít zásadní význam pro posouzení odpovědnosti svářeče, dodavatelské společnosti Chott i jejích jednatelů.

Požár vypukl 1. června 2022 v době, kdy byl domov v rekonstrukci. Zásahu se tehdy účastnila zhruba stovka hasičů a byl vyhlášen nejvyšší stupeň požárního poplachu. Dvě klientky zemřely na udušení při akutní otravě oxidem uhelnatým, desítky dalších lidí utrpěly zranění a musely být evakuovány. Případ tak vedle trestněprávní roviny otevřel i širší otázku odpovědnosti při stavebních pracích v zařízeních, kde zůstávají ubytovaní zvlášť zranitelní klienti.

Obžaloba dlouhodobě staví na verzi, že svářeč Luděk Rohlíček před požárem svařoval v kotelně plynové potrubí a teplo se mělo přenést do sousedního skladu s matracemi a nábytkem. Právě tam se podle této verze po delším působení tepla materiál vznítil. Státní zástupce tvrdí, že po svařování měla následovat osmihodinová průběžná kontrola místa, což se podle spisu nestalo. Svářeč měl pracoviště zkontrolovat při odchodu po šesti hodinách, další dohled podle obžaloby nezajistili ani jednatelé společnosti Chott, Martin a Martina Chottovi. Oheň se pak měl asi po hodině rozšířit ze skladu do celé budovy.

Právě otázka, kdo nesl odpovědnost za kontrolu pracoviště a zda byly splněny bezpečnostní povinnosti, je pro případ klíčová také z pohledu firemní praxe. Obžalobě čelí nejen samotný svářeč, ale i společnost, která zakázku na výstavbu kotlů, kotelny a plynového potrubí získala. Spor tak není jen o individuální pochybení, ale i o nastavení dohledu, školení a řízení rizik při zakázkách prováděných za provozu.

Loni soud rozhodl, že vina jednatelů firmy prokázána nebyla. Případ svářeče a společnosti pak postoupil středočeským hasičům k posouzení, zda nešlo o přestupek. V řízení zaznělo, že Rohlíček měl v době svařování propadlé oprávnění, nebyl řádně proškolen a kontrola místa nebyla dostatečná. U společnosti soud tehdy poukázal na to, že sama požadovala vyklizení prostor před svařováním, přesto se práce uskutečnily, i když se tak nestalo. Současně ale uvedl, že se nepodařilo přesně prokázat příčinu požáru.

Odvolací soud toto rozhodnutí zrušil s tím, že skutkový stav nebyl zjištěn úplně. Nařídil mimo jiné zpracování revizního znaleckého posudku, který měl odstranit pochybnosti o mechanismu vzniku požáru.

Nový posudek zvyšuje nejistotu kolem příčiny požáru

Znalec, kterého soud nyní vyslechl, označil za nejpravděpodobnější variantu odlet částic kovu při řezání uhlovou bruskou. Ani tato verze ale podle něj neumožňuje s jistotou určit přesnou příčinu vzniku požáru. Nevyloučil ani možnost závadné elektroinstalace nebo nedopalku cigarety. Naopak vznik požáru od zahřáté trubky považuje spíše za nepravděpodobný a tuto variantu podle soudu prověřil modelovým testem na podobné trubce.

Pro obžalobu to znamená komplikaci. Pokud nebude možné spolehlivě prokázat, jak oheň vznikl, bude složitější spojit konkrétní jednání obžalovaných s následkem v podobě rozsáhlého požáru a úmrtí dvou klientek. Na druhé straně případ dál upozorňuje na finanční a provozní rizika, která nesou firmy provádějící technické práce v citlivých provozech. Nedostatečné školení, propadlá oprávnění nebo nejasně rozdělená odpovědnost za bezpečnostní kontrolu mohou mít vedle trestních důsledků i dopad na zakázky, reputaci a případné nároky na náhradu škody.

Obhajoba už dříve namítala, že svařování bylo jen jednou z možných příčin a jiné varianty se podle ní dostatečně neprověřovaly. Advokáti také upozornili, že rekonstrukce neměla probíhat za provozu v objektu, kde byli ubytováni nesoběstační lidé. Samotný domov je dnes po rekonstrukci zkolaudovaný a klienti se do něj vrátili na jaře 2024. Soudní spor o to, zda za tragédii nese odpovědnost konkrétní pracovník nebo firma, však tím uzavřen zdaleka není.