Obnovené projednávání tragického požáru Domova Alzheimer v Roztokách u Prahy znovu soustřeďuje pozornost na odpovědnost dodavatelské firmy, nastavení kontrol při rizikových pracích i na to, jak složité může být vymáhání viny po mimořádně nákladné škodní události. Případ z roku 2022, při němž zemřely dvě ženy a desítky klientů utrpěly zranění, se po zásahu odvolacího soudu vrátil k Okresnímu soudu pro Prahu-západ.

Obžalobě dál čelí svářeč Luděk Rohlíček, společnost Chott a také její dva jednatelé Martin a Martina Chottovi. Státní zástupce jejich odpovědnost spojuje s pracemi na kotelně a plynovém potrubí v době rekonstrukce objektu. Podle obžaloby právě při těchto činnostech vznikly podmínky, které vedly k následnému rozšíření požáru do celé budovy.

Jádrem sporu je především otázka, zda byly dodrženy povinnosti při sváření a následné kontrole pracoviště. Podle obžaloby se po svařování mělo místo osm hodin průběžně kontrolovat. Spis uvádí, že svářeč přilehlou místnost neprohlédl a pracoviště při odchodu zkontroloval po šesti hodinách od ukončení prací. Obžaloba zároveň tvrdí, že další kontrolu nezajistili ani jednatelé firmy. Zhruba o hodinu později se oheň ze skladu rozšířil do objektu.

Právě tato část případu je důležitá i z ekonomického pohledu. U obdobných zakázek totiž nejde jen o bezpečnost provozu, ale také o smluvní odpovědnost zhotovitele, možné náhrady škod, dopady do pojištění a reputační ztráty firmy. Pokud soud dospěje k závěru, že kontrolní mechanismy selhaly, může to mít význam i pro posuzování odborné péče při stavebních a servisních pracích v objektech se zvláštním režimem.

Znalecký posudek oslabil původní verzi obžaloby

Dosavadní vývoj řízení přitom ukazuje, jak zásadní roli hraje technické dokazování. Soud už dříve jednatele obžaloby zprostil a případ svářeče i společnosti předal do přestupkového řízení. Toto rozhodnutí ale neobstálo, protože odvolací soud ho zrušil s tím, že skutkový stav nebyl dostatečně objasněn. Nařídil mimo jiné zpracování revizního znaleckého posudku.

Právě znalce, který tento revizní posudek vypracoval, nyní soud vyslechl. Za nejpravděpodobnější příčinu požáru označil odlet částic kovu při řezání uhlovou bruskou. Současně ale uvedl, že přesnou příčinu určit nelze. Nevyloučil ani závadu elektroinstalace nebo nedopalek cigarety. Oproti původní obžalobní verzi naopak uvedl, že od zahřáté trubky požár podle modelového testu na podobné trubce spíše vzniknout nemohl.

Tento posun může být pro další průběh řízení podstatný. Pokud se nepodaří jednoznačně prokázat mechanismus vzniku požáru, komplikuje to nejen trestní odpovědnost konkrétních osob, ale i případné navazující spory o náhradu škody. U velkých škodních událostí bývá právě přesné určení příčiny klíčové pro rozdělení odpovědnosti mezi zaměstnance, statutární orgány, zhotovitele, investora i pojistitele.

Požár vypukl 1. června 2022 v době, kdy byl domov v rekonstrukci. U zásahu tehdy pracovala asi stovka hasičů a vyhlášen byl nejvyšší stupeň požárního poplachu. Dvě pacientky zemřely na udušení při akutní otravě oxidem uhelnatým, další desítky klientů se zranily a musely být evakuovány. Vedle lidských následků šlo i o mimořádně závažný provozní zásah do fungování zařízení.

Zakázka v provozovaném objektu ukazuje cenu podceněných kontrol

Už dřívější rozhodnutí soudu připomnělo, že společnost podle spisu sama požadovala vyklizení prostor před svařováním, přesto ke svařování přistoupila, i když se tak nestalo. Součástí dřívějšího hodnocení bylo také to, že svářeč měl v době prací propadlé oprávnění, nebyl řádně proškolen a kontrola místa nebyla dostatečná. I když tyto okolnosti samy o sobě ještě neznamenají prokázání trestní viny za vznik požáru, z hlediska podnikatelské odpovědnosti představují významné provozní selhání.

Případ zároveň připomíná širší problém stavebních a technických zásahů v objektech, které zůstávají za provozu. V zařízeních s imobilními nebo jinak zranitelnými klienty se riziko případného pochybení násobí. Vedle přímých škod na majetku vznikají i náklady na evakuaci, náhradní provoz, právní zastoupení a obnovu provozu, nemluvě o dlouhodobých dopadech na důvěru klientů a obchodních partnerů.

Obžalovaní dlouhodobě vinu odmítají a jejich obhajoba poukazuje na to, že svařování může být jen jednou z několika možných příčin. Upozorňují také na samotnou rekonstrukci za provozu objektu, kde pobývali nesoběstační lidé. Soud nyní bude muset znovu vyhodnotit, zda soubor zjištěných pochybení postačuje k závěru o trestní odpovědnosti, nebo zda technická nejistota zůstane příliš vysoká.

Domov je po rekonstrukci zkolaudovaný a klienti se do něj vrátili na jaře 2024. Samotný návrat do provozu ale nijak nesnižuje význam probíhajícího řízení. Jeho výsledek může být důležitý nejen pro účastníky kauzy, ale i pro firmy, které provádějí rizikové práce v citlivých provozech a nesou odpovědnost za dodržení bezpečnostních pravidel i za následné škody.