Budoucí rozpočet Evropské unie na období 2028 až 2034 se stává předmětem ostrého vyjednávání. Německo, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko a Finsko požadují výrazné snížení navrhovaných výdajů a zároveň přesun větší části prostředků do bezpečnosti, obrany a konkurenceschopnosti. Takový postup může zvýšit tlak na tradiční rozpočtové oblasti, zejména zemědělství a podporu méně rozvinutých regionů.

Podle informací uvedených v původním materiálu šestice zemí svůj požadavek zopakovala v dopise z 28. září adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi. Irsko v této fázi hledá kompromis mezi členskými státy. Signatáři opírají svou vyjednávací pozici také o finanční váhu, protože jejich země mají zajišťovat téměř 40 procent příspěvků členských států do unijního rozpočtu.

Shodný směr tyto vlády vyjádřily už 27. srpna ve společném prohlášení zveřejněném německou vládou. Požadují, aby se návrh rozpočtu snížil o několik set miliard eur a aby se na úsporách podílely všechny výdajové kapitoly. Vedle obrany uvádějí jako priority migraci, suverenitu a konkurenceschopnost evropské ekonomiky.

Zemědělství a regiony mohou nést větší díl úspor

Evropská komise navrhla víceletý finanční rámec v objemu téměř dvou bilionů eur v běžných cenách. Přijetí vyžaduje jednomyslný souhlas členských států v Radě EU a následně souhlas Evropského parlamentu. Každá vláda tak má při konečném vyjednávání silnou možnost ovlivnit podobu rozpočtu.

Nejistota se týká především těch oblastí, které byly dosud významnými příjemci evropských peněz. Pokud bude celkový objem rozpočtu nižší a současně porostou výdaje na obranu, vznikne konkurence o zdroje mezi bezpečnostními projekty, společnou zemědělskou politikou, kohezními fondy a dalšími programy.

Pro zemědělce by omezení podpory mohlo znamenat horší podmínky pro investice do technologií, obnovy provozů nebo adaptace na klimatické a tržní změny. V regionech závislých na evropských fondech by se případné škrty mohly projevit také v menším objemu veřejných zakázek, infrastrukturních projektů a pracovních příležitostí. Konečná podoba financování ale zůstává otevřená a bude záviset na dohodě členských států.

Debatu o rozpočtu doplňuje širší bezpečnostní kontext. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru se zpravodajem BBC Stevem Rosenbergem prohlásil, že Moskva považuje dodávky evropských zbraní Ukrajině za zapojení evropských zemí do konfliktu proti Rusku. Zároveň uvedl, že Rusko si vyhrazuje právo reagovat hrubou silou na útoky, které vyhodnotí jako ohrožení svých zájmů či infrastruktury.

Německý kancléř Friedrich Merz v únoru 2026 na Mnichovské bezpečnostní konferenci hovořil o záměru vybudovat Bundeswehr jako nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Zmínil rozsáhlé nákupy systémů protivzdušné obrany, schopností přesných úderů na dlouhou vzdálenost a satelitních technologií. Takové plány znamenají dlouhodobé závazky pro veřejné rozpočty i stabilní poptávku po výrobních kapacitách obranného průmyslu.

Finsko, které patří mezi šest zemí prosazujících rozpočtové změny, zastupuje v bezpečnostní debatě prezident Alexander Stubb. V rozhovoru odvysílaném stanicí PBS 24. září uvedl, že Finsku podle jeho hodnocení nehrozí bezprostřední vojenský útok Ruska. Současně však mluvil o ruském hybridním působení a potřebě klidné reakce.

Rozhodnutí o rozpočtu EU proto nebude jen technickou otázkou výše jednotlivých kapitol. Určí také, zda se evropské veřejné finance v příštím sedmiletém období výrazněji přesunou k obraně, nebo zda si zemědělství, regionální rozvoj a další tradiční politiky udrží dosavadní váhu.