Zvýšení základní úrokové sazby České národní banky na 4 procenta vyvolalo další spor o to, proč domácnostem zdražují hypotéky a firmám úvěry. Andrej Babiš (ANO) krok centrální banky odmítl, zatímco někdejší ministr financí Miroslav Kalousek upozornil zejména na souvislost mezi cenou financování státu, inflací a nabídkou hypotečních úvěrů.

ČNB ve čtvrtek zvýšila svou základní sazbu a v nové prognóze zároveň zhoršila výhled schodku veřejných financí pro letošní i následující dva roky. Vyšší měnověpolitické sazby se obvykle promítají do podmínek úvěrování, ať už jde o hypotéky, spotřebitelské půjčky nebo financování podniků. Dopad na konkrétní klienty ale závisí také na vývoji tržních sazeb, očekávání inflace a obchodní politice jednotlivých bank.

Babiš v dřívějším videu uvedl, že důsledkem rozhodnutí budou dražší hypotéky, nákladnější úvěry pro podnikatele i růst cen. Politiku ČNB proto označil za nepřijatelnou. Připustil přitom, že hypotéky podle něj nezlevní, ale naopak zdraží.

Kalousek jeho výklad odmítl. Argumentoval, že hypoteční sazby neurčuje přímo repo sazba ČNB, ale především očekávaný vývoj inflace zhruba v horizontu tří let. Podle něj centrální banka vyššími sazbami tlumí inflaci, a tím může proti samovolnému tržnímu vývoji přispívat ke zlevnění hypoték.

Za významnou považuje také potřebu financování státu. Pokud si vláda na trhu půjčuje více, soutěží podle Kalouska s bankami o dostupné peníze, což může zvyšovat náklady financování v celé ekonomice. Vyšší obsluha státního dluhu se tak může nepřímo projevit i v cenách úvěrů pro domácnosti a firmy.

Babiš na kritiku reagoval v nedělním videu, v němž Kalouskovi připomněl vývoj zadlužení v letech 2008 až 2013. Jeho tvrzení o vlivu státních výpůjček na hypotéky označil za nesmysl. Zároveň poukázal na to, že základní sazba v eurozóně je podle něj o 1,5 procentního bodu nižší než v Česku, což má tamním domácnostem přinášet levnější hypotéky.

Vedle ekonomického tématu Babiš v nedělním vystoupení krátce reagoval i na poznámky k vlastnímu vzhledu a kondici. Uvedl, že za dva týdny zhubl jeden kilogram a jeho hmotnost činí 76,3 kilogramu. Pro klienty bank a podnikatele však zůstává podstatnější pokračující nejistota kolem úroků, inflace a rozpočtového hospodaření státu, které společně ovlivňují cenu dostupného financování.