Výdaje státu na podporu v nezaměstnanosti mají letos dosáhnout přibližně 22 miliard korun, zatímco loni činily 14,9 miliardy. Převážná část nárůstu souvisí s pravidly platnými od ledna. Vláda přitom chystá snížení podpory i omezení rekvalifikací, od nichž očekává úsporu 4,5 až 5 miliard korun ročně.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové připadá zhruba 83 procent meziročního růstu výdajů na změnu nastavení podpory v nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných se podle ní meziročně zvýšil jen mírně, prodloužila se však průměrná délka ukončené evidence lidí, kteří podporu pobírali. Z loňských 86 dní vzrostla na 97 dní.
Ministryně argumentuje tím, že příliš vysoká dávka může některé uchazeče motivovat k delšímu setrvání v evidenci Úřadu práce. Navržená úprava má snížit maximální podporu zhruba z 38 500 korun na přibližně 29 000 korun. Nižší podporu pro rodiče vracející se po rodičovské dovolené označuje za úpravu letošního zvýšení, kdy jejich dávka dosáhla 40 procent průměrné mzdy.
Stát ale nemá k dispozici údaje, které by ukázaly, zda vyšší podpora pomohla lidem po odchodu z evidence získat lépe placenou práci. Úřad práce podle Schillerové daty o následných mzdách bývalých uchazečů nikdy nedisponoval. Debata o omezení výdajů tak stojí především na předpokladu, že štědřejší dávky prodlužují dobu hledání zaměstnání.
Rekvalifikace čeká přechod na národní financování
Předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová upozornila také na vývoj rekvalifikací. Za prvních sedm měsíců loňského roku bylo podpořeno 35 tisíc uchazečů, letos jich bylo ve stejném období 5 400. Ministryně propad vysvětluje hlavně změnou financování: kurzy dříve ve větší míře hradil Národní plán obnovy, zatímco přechod na národní zdroje může podle ní krátkodobě snížit počet účastníků.
Richterová zpochybnila i způsob, jakým vláda pracuje s odvody na politiku zaměstnanosti. Letos se má na těchto odvodech vybrat zhruba 32 miliard korun, přičemž vláda chce podle jejího vyjádření využít nejvýše 65 procent této částky. Schillerová namítá, že nejde o samostatný účelový fond, ale o příjem státního rozpočtu. Pokud by se příjmy a výdaje posuzovaly odděleně, systém by byl podle ní každoročně deficitní.
Vládní návrh čelí kritice také uvnitř koalice. SPD prostřednictvím svého ekonomického experta Jana Hrnčíře uvedla, že bude proti snížení podpory v nezaměstnanosti hlasovat.
