Indický trh podnikových dluhopisů už dosáhl objemu 60 lakh crore rupií, přesto zůstává pro financování ekonomiky málo využitý. Hlavní slabinou je velmi nízká aktivita na sekundárním trhu, která podle odborníků brzdí schopnost firem získávat kapitál mimo bankovní úvěry a omezuje i zájem běžných investorů.
Na problém upozornil Dinesh Khara, bývalý předseda State Bank of India, největší indické banky, který nově vede poradní výbor CoBoSAC při indickém regulátorovi kapitálového trhu SEBI. Tento výbor se zabývá podnikovými dluhopisy, sekuritizací a vývojem souvisejících segmentů trhu. Podle Khary se indický dluhopisový trh nemůže dál opírat hlavně o strategii držet cenné papíry do splatnosti, pokud má pomoci financovat další růst země.
Právě potřeba nových zdrojů peněz je v Indii mimořádně naléhavá. Země prochází rozsáhlou modernizací infrastruktury, kterou podle odhadů banky National Bank for Financing Infrastructure and Development nelze financovat jen z bankovních rozvah. Instituce uvádí, že Indie potřebuje roční investice do infrastruktury ve výši 40 lakh crore rupií, tedy zhruba dvojnásobek současné úrovně.
Indická vláda přitom dlouhodobě prosazuje větší zapojení soukromého sektoru do financování těchto projektů. V praxi ale naráží na to, že velká část trhu zůstává pasivní. Khara uvedl, že skutečné obchodování na dluhopisovém trhu představuje jen asi 0,16 až 0,17 procenta. To znamená, že formálně velký trh nabízí jen omezenou možnost dluhopisy průběžně prodávat a nakupovat, což snižuje jeho atraktivitu pro širší okruh investorů.
Relativně lépe podle něj funguje obchodování u nejkvalitnějších emisí s ratingem AAA a AA. U níže hodnocených, ale stále investičních dluhopisů však aktivita výrazně slábne. Právě v těchto částech trhu přitom působí řada firem, které kapitál potřebují. Pro podniky to znamená horší přístup k alternativnímu financování a větší závislost na bankovních úvěrech.
Slabší nabídku nových emisí podporují i samotné podmínky trhu. Zpráva indického vládního think tanku NITI Aayog zveřejněná na konci roku 2025 uvedla, že emitenti s nižším ratingem se dluhopisům často vyhýbají a dávají přednost bankovním půjčkám. Ty jim nabízejí pružnější podmínky a menší požadavky na zveřejňování informací. U podnikových dluhopisů jsou podle zprávy pravidla pro informace investorům rozsáhlá, zvlášť pro slaběji hodnocené nebo méně časté emitenty.
Za důležitý posun je považován nástup takzvaných Online Bond Platform Providers, tedy regulovaných digitálních platforem, přes které mohou dluhopisy nakupovat i drobní investoři. SEBI pro ně zavedl regulační rámec v roce 2022 a prostřednictvím burz vede seznam registrovaných platforem. Tím se ale podle Khary řeší jen část problému.
Pro drobného investora totiž nestačí možnost dluhopis jednoduše koupit. Stejně důležitá je jistota, že jej bude možné v případě potřeby prodat bez výrazné ztráty a bez dlouhého čekání na protistranu. Pokud sekundární trh nefunguje aktivně, mají dluhopisy slabší pozici vůči jiným finančním produktům, které nabízejí vyšší likviditu.
Právě hledání řešení má být jedním z hlavních úkolů výboru pod vedením Khary. Mezi zvažovanými nástroji zmínil posílení úvěrové kvality emisí, zajišťovací mechanismy a další formy omezení rizika, které by mohly zvýšit důvěru investorů zejména u níže hodnocených, ale stále investičních cenných papírů.
Khara zároveň sází na to, že rostoucí zájem rodinných investičních kanceláří a majetnějších investorů by se mohl postupně přenést i k drobným střadatelům, kteří hledají diverzifikovaný a předvídatelnější příjem. Další vývoj indického dluhopisového trhu tak nebude záviset jen na jeho velikosti, ale hlavně na tom, zda se z něj stane skutečně obchodovaný zdroj financování pro firmy a infrastrukturu, a ne jen trh, na kterém investoři cenné papíry pasivně drží do splatnosti.
