Stres zaměstnanců nepředstavuje jen zdravotní a osobní problém, ale také významné ekonomické riziko pro zaměstnavatele. Studie Mavie Stress Study 2026 mezi 394 pracujícími v Česku ukazuje, že psychická zátěž se promítá do poklesu výkonu, vyšší chybovosti i nákladů spojených s absencemi.

Často nebo velmi často se ve stresu cítí 61 % oslovených zaměstnanců. Přestože jsou vyčerpaní, 76 % z nich dále pracuje a 62 % už uvádí, že stres snížil jejich pracovní výkon. Pro firmy to znamená, že samotná přítomnost zaměstnance na pracovišti ještě nevypovídá o jeho skutečné produktivitě.

Tento stav, označovaný jako prezentismus, se v účetních výsledcích obvykle zachycuje hůře než pracovní neschopnost. Pracovní doba je odpracována, porady i projekty pokračují, avšak rozhodování může být pomalejší, přibývá chyb a týmová spolupráce ztrácí na efektivitě. Podniky, které sledují dopady psychické zátěže jen podle nemocnosti a absencí, proto mohou přehlížet podstatnou část nákladů.

Absence představují jen viditelnou část nákladů

Odhadované náklady na absenci související s duševními onemocněními dosáhly v Česku v roce 2024 zhruba 16 miliard korun. Vedle toho zůstává řada potíží přímo na pracovištích nepojmenovaná. Podle studie Mavie vyhledává při psychických obtížích odbornou pomoc pouze 9 % respondentů.

Za uplynulý rok o svém duševním zdraví v práci s nikým nemluvilo 75 % oslovených. Více než dvě třetiny by se s psychickými problémy nesvěříly ani nadřízenému. Management tak může přetížení zachytit až ve chvíli, kdy se projeví ve slabším výkonu, konfliktech, delší absenci nebo odchodu zaměstnance.

Z ekonomického pohledu se proto dostává do popředí prevence a nastavení pracovních podmínek, které dlouhodobou zátěž omezují. Důležitou roli mohou hrát i důvěrné formy odborné podpory, jež zaměstnanec využije bez nutnosti sdělovat osobní okolnosti přímému nadřízenému.

Poradenství má podle mezinárodních dat měřitelný efekt

Jedním z používaných nástrojů jsou asistenční programy pro zaměstnance, známé jako Employee Assistance Program neboli EAP. Nabízejí zaměstnancům zaměstnavatelem hrazené a důvěrné psychosociální poradenství například při dlouhodobém stresu, pracovních konfliktech či osobních krizích. Jejich cílem je řešit potíže dříve, než se promění v delší výpadek výkonu nebo pracovní neschopnost.

Mezinárodní data Workplace Outcome Suite uvádějí, že po využití těchto služeb klesla vnímaná míra stresu o 31 % a pracovní angažovanost vzrostla o 27 %. Průměrný počet dnů absence se podle těchto dat snížil o 47 % a ukazatel prezentismu se zlepšil o 51 %. Zahrnutá analýza odhaduje ekonomický přínos EAP na 5,11 dolaru za každý vložený dolar.

Pro české firmy zůstává podstatné zejména to, že péče o psychické zdraví zaměstnanců není pouze zaměstnaneckým benefitem. Může být součástí řízení produktivity, omezení fluktuace a stabilizace provozních nákladů. Čím dříve zaměstnavatelé dokážou zátěž rozpoznat a nabídnout bezpečnou cestu k řešení, tím menší je riziko, že se skryté ztráty promění ve výraznější personální a finanční problém.