Vládní zásahy do cen pohonných hmot mohou omezit nejvýraznější lokální zdražení, plošný návrat levného tankování ale nepřinesou. Snížení spotřební daně z nafty, cenový strop navázaný na velkoobchodní trh a omezení marží čerpacích stanic mají pro veřejné finance stát přibližně miliardu korun měsíčně. Vyšší náklady na paliva se přitom mohou dále promítat do cen dopravy, potravin, zemědělské produkce i stavebnictví.
Vláda znovu stanovuje maximální ceny paliv, snižuje spotřební daň na naftu a omezuje obchodní marže. Součástí balíčku je rovněž mimořádné zdanění rafinérií. Ekonom Aleš Rod hodnotí snížení spotřební daně jako opatření s přímo měřitelným dopadem: při úplném promítnutí do konečné ceny znamená úlevu 2,35 koruny na litr nafty.
Omezení marže na 2,50 koruny podle něj většina čerpacích stanic už nyní plní. Význam opatření tak spočívá hlavně v potlačení mimořádně vysokých cen v některých lokalitách, nikoli v razantním snížení cen na všech pumpách.
Cena se odvíjí i od kurzu koruny a evropského trhu
Podstatné je, že český mechanismus nestanovuje jednotnou pevnou cenu. Maximální cena se průběžně přizpůsobuje velkoobchodnímu trhu, a ponechává tak alespoň část cenového signálu zachovanou. Z ekonomického pohledu jde o méně svazující variantu než pevně určený limit bez vazby na nákupní ceny.
Konečná cena u stojanu však nezávisí jen na vládních regulacích. Významnou roli hraje evropská cena hotové nafty, tedy produktu dodávaného do čerpacích stanic. Dalším faktorem je kurz koruny, který se promítá do nákladů na nákup komodit, dopravu, pojištění i logistiku. Třetí zásadní složkou jsou daně, zejména spotřební daň a DPH.
Česká opatření navíc vznikají v prostředí, kde do cen paliv zasahují i okolní státy. Vedle jednoduchých cenových stropů existují cílené formy podpory určené přesně vymezeným skupinám. Ty mohou být z hlediska fungování trhu vhodnější, jejich zavedení je ovšem administrativně náročnější, pomalejší a nákladnější. Vyžaduje totiž ověřování příjemců pomoci i omezení prostoru pro zneužití systému.
Rizikem zůstává další růst nákladů firem
Rod se proto přiklání spíše k úzce zaměřené pomoci. Za výhodu českého řešení považuje jeho časové omezení a pohyblivý strop, který reaguje na velkoobchodní vývoj. Ani tato kombinace však nezabrání tomu, aby dražší pohonné hmoty zvyšovaly provozní náklady dopravců, zemědělců, stavebních firem a dalších podniků závislých na silniční přepravě.
Růst těchto nákladů se může během následujícího měsíce propsat do spotřebitelských cen a zvýšit inflační tlaky. V takovém případě by do vývoje mohla zasáhnout také Česká národní banka při svém listopadovém měnovém zasedání dalším zvýšením úrokových sazeb.
Trvalejší pokles cen paliv bude podle Roda záviset především na uklidnění konfliktu na Blízkém východě a na důvěře trhu v bezpečné a dlouhodobě stabilní dodávky. Dokud budou hrozit výpadky výroby v rafinériích, poškození potrubí nebo komplikace námořní přepravy, zůstane v cenách započtena prémie za nejistotu.
