Tchaj-wan v březnu 2026 převzal v americkém výrobně-zkušebním procesu první nový letoun F-16 Block 70 z objednávky 66 kusů. Nejde ještě o fyzické dodání na ostrov, přeletové dodávky mají začít až v průběhu roku 2026. Z ekonomického i strategického pohledu je ale podstatnější jiná věc: Tchaj-pej získává vyspělou, avšak nikoli nejcitlivější americkou technologii, protože program F-35 jí Spojené státy dál neotevírají.

Akceptační let proběhl v závodě Lockheed Martin v Jižní Karolíně a tchajwanská delegace po něm podepsala příslušné protokoly. Samotný kontrakt má hodnotu zhruba 195 miliard korun a zahrnuje nejen 66 letounů, ale také 75 radarů AN/APG-83 SABR, motory General Electric F110, kanony M61A1 Vulcan ráže 20 mm a další vybavení. Ke konci března 2026 bylo podle tchajwanského ministerstva obrany 59 strojů ve výrobě nebo v úpravách. Program se nezastavil, tempo však zpomalily testy a kalibrace konfigurace upravené přímo pro potřeby Tchaj-wanu.

Pro výrobce i odběratele jde o významný kontrakt s dlouhou životností. Standard Block 70 představuje vrchol možností platformy F-16, která je na trhu už desítky let, ale díky modernizacím si drží exportní atraktivitu. Nové stroje dostávají radar AESA AN/APG-83, digitální kokpit, navigační systém LN-260 INS/GPS, datový link Link-16, automatický systém vyhýbání se terénu Auto GCAS i vlečné klamné cíle ALE-50. Konstrukční životnost draku činí 12 000 letových hodin, což při běžném tempu provozu znamená potenciál služby na několik desetiletí.

Z hlediska hodnoty za peníze je právě tohle pro Tchaj-wan důležité. Ostrov získává rozsáhlý balík schopností, který zvyšuje interoperabilitu s americkými silami a zároveň rozšiřuje už modernizovanou flotilu starších F-16A/B ve standardu Viper. Nejde tedy o nákup do prázdných hangárů, ale o posílení existujícího jádra letectva. Zároveň však platí, že dlouhá technická životnost automaticky neznamená stejně dlouhou špičkovou bojovou relevanci.

Washington chrání technologii i investici

Přestože je Tchaj-wan vyspělou ekonomikou s vysokými příjmy a schopností financovat špičkovou techniku, mezi zahraničními zákazníky F-35 nadále nefiguruje. Důvodem není nedostatek peněz, ale americké bezpečnostní vyhodnocení. Na kongresovém slyšení v roce 2017 zazněly tři klíčové argumenty: ochrana citlivých technologií, obavy o informační bezpečnost a pochybnosti, zda je F-35 pro podmínky Tchaj-wanu vůbec nejvhodnější platformou.

První rovina je průmyslová a technologická. F-35 není jen letoun, ale rozsáhlý softwarem a senzory propojený systém, jehož případná kompromitace by mohla zasáhnout širší síť amerických spojenců. Druhá rovina se týká rizika infiltrace tchajwanské obranné struktury ze strany Číny. A třetí má velmi praktický rozměr: drahý stealth letoun potřebuje kvalitní zázemí a nepoškozené ranveje, což je v podmínkách možného raketového úderu zásadní slabina.

Právě tento provozní faktor má i finanční logiku. Pokud by byl vysoce nákladný systém ohrožen zničením ještě před vzletem, návratnost takové investice by byla výrazně problematická. Pentagon ve zprávě o vojenském rozvoji Číny za rok 2025 upozornil, že čínské raketové síly jsou připraveny zasahovat tchajwanské základny, radary i velitelské uzly. V takovém prostředí Washington tlačí Tchaj-wan také k investicím do mobilních protilodních střel, min, dronů a dalších rozptýlitelných prostředků, které mají vyšší šanci přežít první úder.

Americký přístup navíc není bez precedentu. Spojené státy už v minulosti ukázaly, že přístup k F-35 mohou zablokovat i spojencům, pokud bezpečnostní riziko vyhodnotí jako systémové. V případě Tchaj-wanu tak nejde o otázku kupní síly, ale o kombinaci ochrany technologií a úvahy, zda by nasazení takto citlivé platformy odpovídalo podmínkám možného konfliktu.

Silný kontrakt, ale s limitem do budoucna

F-16 Block 70 proto nelze označovat za náhradní nebo druhořadou volbu. Oproti starším verzím jde o výrazný technologický posun a pro provozovatele představuje rozumnější kompromis mezi cenou, schopnostmi a udržitelností. Přesto zůstává rozdíl proti páté generaci zásadní. F-35 těží ze stealth konstrukce, interních zbraňových šachet a hlubší senzorové fúze, což v moderním vzdušném boji zvyšuje šanci odhalit a zaměřit protivníka dříve.

Pro Tchaj-wan to znamená, že kupuje kvalitní a dlouhodobě využitelnou platformu, ale nikoli řešení, které by samo o sobě vyrovnalo technologický náskok nejmodernějších čínských strojů. S pokračující modernizací čínského letectva a protivzdušné obrany se bude prostor, ve kterém je Block 70 považován za špičku, postupně zužovat. Vedle ceny pořízení se tak do popředí dostává i otázka budoucích nákladů na další modernizace a na budování infrastruktury, která letouny ochrání na zemi.

Citlivým tématem zůstává také zpoždění amerických dodávek. Na podzim 2025 tchajwanský premiér veřejně mluvil o právních krocích a o vymáhání kompenzací, jenže u vládních prodejů typu FMS není prostor pro standardní nárokový mechanismus takový jako u běžné komerční smlouvy. Podle legislativních podkladů přesahoval celkový objem zpožděného amerického vojenského materiálu pro Tchaj-wan 6 590 miliard tchajwanských dolarů, tedy přibližně pět bilionů korun. I to ukazuje, že vedle samotné ceny techniky hraje velkou roli čas dodání a schopnost plánovat obranné investice bez dlouhých odkladů.

Nové F-16 tak pro Tchaj-wan představují významné posílení, ale také připomínku limitů, které určují nejen rozpočty, nýbrž i geopolitické a bezpečnostní kalkulace Washingtonu. Ostrov získává moderní letouny s dlouhou životností a vysokou provozní hodnotou, zároveň však musí počítat s tím, že v nejrizikovějším scénáři bude rozhodovat hlavně odolnost základen, rozptýlení techniky a schopnost udržet drahé prostředky mimo dosah prvního úderu.