Třináct členských států Evropské unie včetně České republiky vyzvalo Evropskou komisi, aby dočasně omezila přípravu nové legislativy a během jednoho roku prověřila stávající pravidla. Iniciativa, kterou prosazuje Rakousko, míří na snížení administrativních nákladů podnikání a na silnější posuzování toho, zda nové regulace skutečně odpovídají svému ekonomickému přínosu.
Skupina zemí chce, aby se Komise soustředila na rozsáhlé zjednodušení platných předpisů, případně na jejich rušení. Po dobu tohoto přezkumu by se podle signatářů neměly rozbíhat další legislativní projekty. U nových návrhů požadují důsledné vyhodnocení dopadu na konkurenceschopnost evropských podniků. Jestliže administrativní zátěž převýší přínosy regulace, měl by se návrh upravit, nebo stáhnout.
Pro české firmy je téma významné zejména kvůli nákladům na plnění reportovacích, evidenčních a dalších povinností. Hospodářská komora ve svém materiálu Byrokratický detox uvedla, že na každý milion korun nově vytvořené ekonomické hodnoty připadá nejméně 120 tisíc korun nákladů spojených s administrativou. Podle komory přitom velká část těchto povinností vychází z evropských pravidel.
Úspory slíbené Komisí zatím postupují pomalu
Požadavky třinácti zemí navazují na vlastní závazky Evropské komise. Ta si stanovila cíl snížit do konce mandátu administrativní zátěž podniků o 25 procent, v případě malých a středních firem o 35 procent. Očekávaná roční úspora má dosáhnout 37,5 miliardy eur, tedy přibližně 915 miliard korun.
Dosavadní postup však podle kritiky neodpovídá rozsahu tohoto plánu. Z dvanácti připravovaných omnibusových balíčků, které mají najednou měnit nebo rušit více právních předpisů, byly dokončeny čtyři. Část rušených povinností navíc podnikům bezprostřední úlevu nepřináší, protože se týká pravidel, jež měla začít platit teprve v dalších letech.
Komise současně připravuje zjednodušení některých pravidel pro umělou inteligenci a vybraných výkaznických povinností malých společností. Vedle toho ale pokračuje tvorba nové legislativy, mimo jiné v oblastech sociálních standardů a přechodu k nízkouhlíkové ekonomice. Firmy tak mohou vnímat deregulaci jako proces, jehož přínosy průběžně snižují nové požadavky.
Obalové nařízení zvýšilo nejistotu e-shopů
Jedním z podnětů pro silnější tlak na změnu přístupu se stalo evropské nařízení o obalech PPWR. V srpnu začalo platit, aniž byly dokončeny všechny prováděcí předpisy. Podniky proto musely rozhodovat o investicích do výroby, technologií či nových obalových řešení, přestože neměly k dispozici úplné podmínky pro budoucí fungování.
Výrazné komplikace se týkaly zejména menších e-shopů odesílajících zásilky do dalších zemí EU. Při plném naplnění požadavků by se musely registrovat v každém státě, do něhož zboží zasílají, což by zvýšilo jejich finanční i administrativní náklady. Evropská komise následně přislíbila úpravy a národním regulátorům doporučila, aby firmy za nedostatky v této oblasti netrestali.
Rakouská ministryně pro evropské záležitosti Claudia Bauerová tento postup podle informací webu Politico kritizovala s tím, že zjednodušování nemá přicházet až po zavedení složitého pravidla. Právě předběžné vyhodnocení nákladů a praktických dopadů má být jedním z hlavních principů nové iniciativy.
Dokument má podobu nezávazného non-paperu, a sám o sobě proto nemění legislativní program EU. Jeho praktický dopad bude záviset na tom, zda Komise a další členské státy požadavky promítnou do přípravy konkrétních předpisů. Pro Česko i Rakousko bude zároveň důležité omezit takzvaný gold-plating, tedy přidávání vlastních národních povinností nad rámec evropských směrnic. Bez tohoto kroku by část administrativní zátěže zůstala firmám i při evropském zjednodušování pravidel.
