Ukrajinská firma ArmSpetsTechnology představila začátkem června 2026 modernizovaný vůz BRDM-2M, který má z původně zastaralého sovětského obrněnce vytvořit dálkově řízený logistický prostředek pro nejrizikovější úseky fronty. Ekonomika projektu stojí na jednoduchém principu: využít dostupný starší obrněný základ, výrazně zlevnit oproti pořízení nového specializovaného vozidla a současně omezit ztráty lidí při zásobování a evakuaci.
Nová verze má vozit munici, vodu a další materiál na ohrožené pozice, zpět pak odvážet raněné. Operátor přitom nesedí uvnitř, ale řídí vozidlo na dálku z bezpečnějšího stanoviště. Právě to je v podmínkách intenzivních útoků FPV dronů hlavní přínos celé přestavby. Pokud je zasažena technika, ztrátou je majetek, nikoli posádka.
Původní BRDM-2 pochází ze šedesátých let a v dnešní podobě by na současném bojišti obstál jen obtížně. Ukrajinská strana ale podle odhadů vývojářů disponuje přibližně 300 až 500 těmito vozidly, což dává přestavbám výraznou materiálovou základnu. Firma proto zachovala obrněný korpus, který ještě stále poskytuje ochranu proti střepinám a palbě z lehkých zbraní, a vyměnila klíčové části. Vozidlo dostalo nový motor, převodovku, vnitřní ocelový rám, pancéřované průzory i kompletní kamerový systém pro řízení na dálku s přehledem kolem celého stroje.
Vedle bezosádkového režimu může BRDM-2M fungovat i klasicky. Interiér pojme dva členy osádky a až šest přepravovaných vojáků. Právě tato kombinace více způsobů nasazení může být z hlediska provozu důležitá, protože armádě umožňuje použít stejnou platformu podle aktuální situace bez nutnosti držet oddělené typy techniky pro každou úlohu.
Z finančního pohledu jde o řešení, které má být výrazně levnější než vývoj těžkého logistického vozidla od začátku. Základní přestavba podle dostupných údajů vychází přibližně na 4 miliony hřiven, tedy asi 2,3 milionu korun. Dalších až 3 miliony hřiven může stát bojový modul. I při této ceně zůstává celý projekt pod úrovní nákladů na nové obrněné vozidlo obdobné kategorie.
Starý podvozek jako levnější cesta k odolné logistice
Na střeše modernizovaného vozu je osazen dálkově ovládaný modul MBU-1 s kulometem Browning M2 ráže 12,7 mm. Ten doplňuje termovize, denní i noční kamera a laserový dálkoměr s dosahem tří kilometrů. Přestože nejde o špičkově stabilizovaný bojový systém srovnatelný s nejmodernějšími moduly na nových obrněncích, pro sebeobranu logistického prostředku a omezenou palebnou podporu má být dostačující.
Důležitou součástí projektu je i ochrana proti FPV dronům. Vývojáři počítají se systémem 32 vypouštěčů sítí rozmístěných po obvodu vozidla. Při polygonových zkouškách měl systém zachytit přilétající dron ještě před zásahem. Na předvedeném kusu zatím šlo o přípravu pro montáž, nikoli o finální sériové řešení, ale směr vývoje ukazuje, že bez aktivní ochrany proti levným dronům už podobná technika jen těžko dává ekonomický smysl.
Řízení vozidla není plně autonomní. ArmSpetsTechnology využívá technologii estonské firmy Telearmy v režimu takzvaného teledrivingu, kdy má člověk řízení stále pod kontrolou. Přenos probíhá přes kombinaci 3G a 4G sítí, Starlinku a šifrovaného radiolinku. Více komunikačních kanálů má zvýšit odolnost proti rušení, které je na současném bojišti zásadním provozním i finančním rizikem.
Prakticky důležitý je i hybridní model použití. Řidič může vozidlo dopravit do relativně bezpečné části trasy a teprve závěrečný, nejnebezpečnější úsek převezme vzdálený operátor. Právě takzvaný poslední kilometr bývá pro zásobovací techniku nejdražší z hlediska rizika ztrát, protože v blízkosti kontaktní linie čelí vozidla nepřetržitému průzkumu a útokům dronů.
Testy proběhly v červnu 2026 u 7. sboru desantně-úderných vojsk. Vedle BRDM-2M se zkoušel i civilní Nissan Navara upravený pro dálkové řízení. Hlavním cílem bylo ověřit, zda bezosádková technika zvládne pravidelný dovoz materiálu na přední pozice a také odsun raněných, tedy úkoly, které armádě dlouhodobě přinášejí vysoké personální i materiálové náklady.
Robotizace fronty přechází do průmyslového měřítka
BRDM-2M nezapadá do izolovaného projektu, ale do širšího trendu ukrajinské armády. Ministerstvo obrany v dubnu 2026 oznámilo cíl převést až sto procent frontové logistiky na bezosádková řešení a v prvním pololetí plánovalo uzavřít 25 tisíc kontraktů na pozemní robotické systémy. Od ledna do začátku června 2026 tyto prostředky vykonaly více než 50 tisíc logistických a evakuačních misí a počet jednotek, které je používají, vzrostl ze 117 na 230.
Většinu ukrajinských bezosádkových prostředků ale tvoří lehčí kolové platformy s nižší nosností a bez pancéřování. Právě zde se BRDM-2M odlišuje. Je dražší, těžší a provozně složitější, ale zároveň nabízí ochranu, možnost nést výzbroj a také kapacitu pro přepravu více raněných najednou. To je výhoda v situacích, kde lehký robotický nosič neprojede nebo by nepřežil zásah.
Rozdíl je vidět i na ceně. Podle údajů z ukrajinského systému DOT-Chain Defence činila průměrná cena jednoho objednaného pozemního robotického systému k polovině května 2026 zhruba 640 tisíc hřiven. Kompletní přestavba BRDM je tedy přibližně desetkrát dražší. Přesto může být ekonomicky obhajitelná tam, kde odolnější platforma snižuje pravděpodobnost zničení nákladu i ztráty specializované techniky.
Projekt má i nepřímý význam pro další evropské armády včetně Česka. Česká armáda v červnu 2026 schválila koncepci zavádění bezosádkových pozemních systémů a v Lipníku nad Bečvou otevřela polygon NATEP UGV pro testování a výcvik. Konkrétní česká obdoba těžkého obrněného logistického vozidla na dálkové řízení zatím známá není, ale ukrajinská zkušenost ukazuje, že využití starších platforem může být rychlejší a levnější cestou než vývoj zcela nové techniky.
Právě v tom spočívá hlavní ekonomické poselství projektu BRDM-2M. Nejde o technologicky nejdokonalejší vozidlo, ale o účelovou přestavbu, která staví na dostupném majetku, omezuje investiční náklady a snaží se zvýšit návratnost staré techniky v podmínkách mimořádně drahého a rizikového provozu. V prostředí, kde o výsledku často rozhoduje schopnost dopravit zásoby a raněné pod palbou, může mít i takové řešení významnou provozní hodnotu.
