Úřady práce již v praxi využívají možnost ověřovat zůstatky na bankovních účtech lidí žádajících o sociální dávky. Jde o součást širší kontroly majetkových a příjmových poměrů domácností, která má omezit vyplácení podpory tam, kde žadatelé neuvedou úplné nebo pravdivé údaje.
Banky mají povinnost na žádost úřadů práce poskytovat vybrané informace od roku 2024. Praktické využití se ale kvůli technickému nastavení systému rozběhlo později. Air Bank uvedla, že systémová komunikace s úřady funguje od listopadu 2025 a banka již odpověděla na nižší tisíce dotazů. Česká spořitelna rovněž potvrdila, že úřadům v této oblasti poskytuje součinnost v rozsahu stanoveném zákonem, počty žádostí podle jednotlivých dávek však nesleduje.
Pravidla byla při svém zavádění předmětem výrazné kritiky, zejména kvůli zásahu do bankovního tajemství. Ministerstvo práce a sociálních věcí za vedení tehdejšího ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) původně zdůrazňovalo, že úřady nebudou zkoumat jednotlivé pohyby na účtech. Návrh prováděcí vyhlášky však nejprve počítal i s předáváním údajů o transakcích, což vyvolalo nesouhlas institucí a organizací.
Po kritice resort od tohoto záměru ustoupil. Banky tak úřadům sdělují pouze výši zůstatků na účtech žadatele a společně posuzovaných osob, nikoli detaily jednotlivých plateb. Ministerstvo opatření dlouhodobě označovalo za digitalizaci a zefektivnění dosavadní dávkové agendy.
Kontrola majetkové situace se přitom neomezuje na účty. Úřady práce mohou prověřovat údaje v katastru nemovitostí a registru vozidel. Pokud žadatel doloží identifikační číslo zaměstnavatele, mohou si ověřit příjmy členů domácnosti; u osob samostatně výdělečně činných získávají potřebné údaje od finančního úřadu. Při uvedení čísla odběrného místa lze automatizovaně zjistit také náklady na energie přímo u dodavatele. Jinou možností pro žadatele zůstává doložení těchto výdajů například bankovním výpisem.
