Americká administrativa připravuje nová pravidla pro prodej nejvýkonnějších čipů pro umělou inteligenci do datacenter mimo Čínu. Debata se soustředí hlavně na jihovýchodní Asii, kde čínské společnosti mohou výpočetní kapacitu amerických čipů pronajímat. Návrh ministerstva obchodu USA, které vede Howard Lutnick, by podle informací z jednání mohl být užší než dříve zvažované varianty. Dotkl by se přitom také datacentrových firem, s nimiž obchodovala finanční skupina Cantor Fitzgerald vedená nyní Lutnickovými syny.

Jedním z příkladů je připravované datové centrum A201 v malajsijském státě Johor na jihu Malajského poloostrova. Provozovat jej má singapurská společnost Bitdeer a zařízení má být příští rok vybaveno servery Nvidia v hodnotě stovek milionů dolarů. Výpočetní výkon má podle osoby obeznámené s uspořádáním využívat čínský internetový gigant Tencent. Přímý prodej nejpokročilejších čipů čínským firmám USA omezují, pronájem výkonu v zahraničních datových centrech však dosavadní pravidla nezastavila.

Bitdeer uvedl, že malajsijský projekt by jí měl během pěti let přinést tržby 1,7 miliardy dolarů. Společnost plánuje v Malajsii otevřít celkem pět datacenter a na svém čínsky psaném webu nabízí pronájem AI čipů i přístup k otevřeným čínským modelům umělé inteligence z kapacit v Malajsii, Kanadě a dalších zemích.

Finanční vazby zvyšují citlivost regulatorní debaty

Cantor Fitzgerald, americká finanční skupina působící v investičním bankovnictví, obchodování i realitách, byla letos určeným prodejním agentem při emisi akcií Bitdeeru až za 1 miliardu dolarů. Spolupráce obou firem začala nejméně v roce 2024, kdy Cantor pomáhal Bitdeeru se zajištěním akciové nabídky až za 250 milionů dolarů. Cantor má v Bitdeeru nepřímý podíl také prostřednictvím investice do kryptoměnové společnosti Tether.

Lutnick vedl Cantor Fitzgerald po desítky let, než po nástupu do administrativy vedení předal svým synům. Zbývající vlastnický podíl podle dostupných informací převedl na rodinu v říjnu 2025. Ministerstvo obchodu uvedlo, že ministr dodržuje etické dohody, o záležitostech úřadu se syny nemluví a ti s ním neprobírají obchod Cantor Fitzgerald. Neexistují ani důkazy, že by finanční vazby Cantoru ovlivnily Lutnickovo rozhodování.

Překryv mezi rodinnými obchodními vztahy a přípravou pravidel však vyvolává otázky ohledně možného střetu zájmů. Cantor poskytoval finanční služby také firmě Gorilla Technology, která buduje datacentra v Thajsku a Indonésii, a spolupracoval s dalšími partnery Nvidie, například s australskou cloudovou firmou IREN či texaským vývojářem datacenter Lancium. V zahraničních AI kapacitách zároveň investují i Bain Capital, Citadel a Blackstone.

Sporná hranice mezi vývozem čipů a pronájmem výkonu

Spojené státy začaly na konci roku 2022 omezovat přímý vývoz pokročilých čipů Nvidia do Číny. Důvodem byly obavy, že by technologie mohly posílit čínské vojenské schopnosti nebo pomoci při prolamování amerického šifrování. Rozvoj datacenter v Malajsii, Indonésii či Thajsku však otevřel čínským zákazníkům jinou cestu: místo nákupu čipů si mohou pronajmout vzdálený výpočetní výkon.

Administrativa Joea Bidena v závěru svého mandátu vydala globální pravidla, která měla vzdálený přístup čínských společností k americkým čipům omezit. Prezident Donald Trump je po nástupu do funkce zrušil s argumentem, že brzdí americké podnikání a inovace. Jeho administrativa následně oznámila přípravu náhrady, dosud se ale neshodla, jak široká omezení mají být.

Ministerstvo obchodu podle lidí obeznámených s jednáním prosazuje regulaci jen pro Singapur, Malajsii, Thajsko, Indonésii, Brazílii, Jihoafrickou republiku a Norsko. Přísnější část administrativy naopak podporuje celosvětový režim. Užší návrh by se navíc vztahoval pouze na budoucí dodávky vyspělých čipů, zatímco stávající datacentra naplněná americkou technologií by zůstala mimo jeho dosah.

Provozovatelé by měli povinnost oznamovat, pokud jejich čínští zákazníci používají datacentra k trénování AI modelů, ale nemuseli by automaticky žádat o licenci. Ministerstvo rovněž podporovalo vyšší hranici výpočetního výkonu, od níž by regulace začala platit. Praktickým důsledkem by bylo, že menší část aktivit čínských firem by podléhala kontrole.

Kritici takového přístupu upozorňují, že omezení jen v několika zemích může zákazníky nasměrovat do datacenter mimo vyjmenované státy. Zastánci mírnějšího postupu naopak zdůrazňují obchodní zájmy amerických výrobců, zejména Nvidie, a snahu udržet americký vliv na rychle rostoucím trhu AI infrastruktury. Konečná podoba pravidel tak rozhodne nejen o rozsahu amerických technologických omezení vůči Číně, ale také o budoucích příjmech datacenter a jejich finančních partnerů v Asii.