Spojené státy v pondělí rozšířily ekonomické sankce proti Íránu, avšak nepřistoupily k nejtvrdším opatřením, která by mohla přímo zasáhnout hlavní zahraniční partnery Teheránu. Washington tím dál zvyšuje tlak na íránské příjmy z obchodu, zejména z ropy, ale současně se snaží nevyvolat otřes v mezinárodním finančním systému a na energetických trzích.

Nový balík oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Uvedl, že země, které budou pokračovat v obchodování s Íránem, riskují vyloučení z finančního systému založeného na americkém dolaru. Zároveň ale neupřesnil, kterých států by se takový postup týkal ani kdy by případné postihy začaly platit. Místo okamžitého zásahu chce podle svých slov dát vládám i firmám čas, aby vazby na Írán přerušily.

Americké ministerstvo financí současně zařadilo na sankční seznam 60 osob, společností a plavidel. Mezi nově postiženými ale nejsou čínské finanční instituce, které jsou podezřívány z napomáhání íránskému ropnému obchodu. Právě tento detail ukazuje, že Washington zatím volí tvrdou rétoriku, ale v praxi ponechává prostor pro opatrnější postup vůči nejcitlivějším obchodním vazbám.

Z ekonomického pohledu je klíčové, že americká administrativa znovu cílí na příjmové kanály, které Írán používá k udržení chodu hospodářství i přes dlouholeté sankce. Podle ministerstva financí Teherán opírá ekonomiku mimo jiné o pět oblastí: digitální aktiva, technologie, zlato, letectví a lodní dopravu. Právě tyto sektory mají být nyní pod zvýšeným dohledem a vystaveny riziku dalších sankčních zásahů.

Íránská reakce byla ostrá. Ministr hospodářství Alí Madanizádeh pro státní televizi prohlásil, že země je na americké sankce plně připravena, a naznačil odvetné kroky. Teherán současně dává najevo, že počítá s odporem části svých obchodních partnerů vůči tlaku z Washingtonu. Podle íránského vedení se k americkým opatřením nepřipojily ani Čína, ani Rusko.

Pro světové firmy a finanční domy je podstatné především to, že hrozba sekundárních sankcí zůstává ve vzduchu, i když nebyla plně aktivována. Taková nejistota obvykle vede banky, rejdaře, pojišťovny i obchodníky s komoditami k opatrnějšímu chování ještě před formálním zákazem. Už samotné varování před možným odstřižením od dolarového systému může znamenat zdražení transakcí, složitější financování a vyšší právní riziko pro podniky, které mají na íránský obchod přímou či nepřímou vazbu.

Washington nechce ohrozit dolarový systém ani jednání s Čínou

Bessent přímo naznačil, že americká vláda nechce postupem proti Íránu vyvolat širší finanční otřes. Na dotaz, proč ihned nezavedla nejtvrdší postihy a neoznačila konkrétní země, odpověděl, že nechce „vyhodit do povětří globální finanční systém“. To je důležité i pro investory: USA se zjevně snaží zasáhnout íránské příjmy, ale bez okamžitého střetu s největšími ekonomikami, které by mohly reagovat vlastním omezením obchodu nebo financí.

Velkou roli v této opatrnosti hraje Čína, která je v posledních letech největším odběratelem íránské ropy. Washington už v polovině července obnovil blokádu íránských přístavů, což podle původního textu omezilo tok íránské ropy do Číny. Přesto americká strana zatím nesáhla přímo na čínské banky. Podle expertů je důvodem i obava z čínské odvety před očekávaným zářijovým jednáním prezidentů Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, zvlášť v citlivé oblasti vývozu kritických nerostů.

Čínské ministerstvo zahraničí v reakci uvedlo, že sankce a nátlak nepomáhají a že Peking podnikne kroky na ochranu svých zájmů. Pro podniky zapojené do energetiky, námořní dopravy nebo zpracování surovin to znamená, že obchodní prostředí může dál tvrdnout nejen mezi USA a Íránem, ale i mezi Washingtonem a Pekingem.

Americké ministerstvo financí zároveň tvrdí, že má zmapované sítě, zprostředkovatele i finanční kanály, které Írán používá k pašování ropy a obcházení sankcí. Pokud by Washington přistoupil k širším postihům, největší tlak by dopadl právě na přepravní řetězce, platby v zahraničních měnách, pojištění nákladu a na firmy, které figurují jako prostředníci v neprůhledných transakcích.

Trh sleduje hlavně ropu a bezpečnost námořních tras

Napětí kolem sankcí se promítá i do energetického trhu, i když bezprostřední reakce cen ropy byla opačná, než se čekalo. Přes pondělní oznámení ceny ropy klesly o více než 2 dolary za barel. Investoři ale nadále počítají s tím, že další zhoršení situace na Blízkém východě může narušit dodávky surovin.

To souvisí nejen s íránským vývozem, ale i s bezpečností klíčových dopravních tras. Írán si podle původního textu i po měsících konfliktu zachoval dostatečné raketové a dronové kapacity, aby mohl ohrožovat sousední státy v Perském zálivu a ropné tankery v Hormuzském průlivu. Právě tento průliv patří k nejdůležitějším světovým uzlům pro přepravu ropy, takže jakékoli ohrožení zde rychle zvyšuje rizikové přirážky v cenách energií, přepravy i pojištění.

Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle textu snaží novým ekonomickým tlakem řešit konflikt, který už delší dobu zvyšuje ceny energií a zároveň nepřináší zřejmé diplomatické východisko. Válka trvá bezmála šest měsíců od amerických a izraelských úderů na Írán a navzdory ekonomickým škodám i vojenským ztrátám nepřestává představovat hrozbu pro regionální obchod a zásobování trhů ropou.

Do napjaté situace navíc vstupuje i Pákistán. Jeho armádní velitel Asim Munír v pondělí jednal v Teheránu s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem v rámci mírové mise, která následovala po jeho předchozím hovoru s Donaldem Trumpem. Pro trhy je to spíše signál, že vedle sankčního tlaku pokračují i diplomatické pokusy zabránit dalšímu zhoršení konfliktu. Z hlediska firem, věřitelů a investorů ale zatím převládá nejistota: americké sankce se rozšiřují, jejich nejtvrdší fáze však Washington odložil a další vývoj bude záviset hlavně na postoji velkých obchodních partnerů Íránu a na situaci v přepravě ropy.