Vláda mění penzijní spoření: nižší poplatky a konec starých fondů

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, která výrazně přepíše fungování třetího pilíře. Návrh počítá s nižšími poplatky, širším využitím dynamičtější investiční strategie pro mladší účastníky i s postupným zánikem starých transformovaných fondů. Změny mají podle plánu začít platit od 1. ledna 2027, ještě je ale musí projednat Sněmovna.

Novela dopadne jak na lidi ve starém penzijním připojištění v transformovaných fondech, tak na účastníky doplňkového penzijního spoření v účastnických fondech. Současně míří i na nové zájemce, kteří do třetího pilíře teprve vstoupí. Z ekonomického pohledu je nejvýraznější zásah do poplatkové struktury, protože právě náklady dlouhodobě patří k nejčastěji kritizovaným místům celého systému.

Podle schváleného návrhu by noví i stávající účastníci od příštího roku už neměli platit výkonnostní poplatek za zhodnocení majetku, jehož výše dnes závisí na dosaženém výnosu v daném roce. Poplatek za správu majetku má být u transformovaných i účastnických fondů nově omezen na 0,5 % z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu. Výjimku mají tvořit alternativní fondy, kde zůstane maximální poplatek za správu na 2,5 % a poplatek za zhodnocení až 25 %. Nově ale platí, že pokud penzijní společnost majetek v alternativním fondu nezhodnotí nebo ho znehodnotí, na výkonnostní poplatek nedosáhne.

Právě omezení poplatků vyvolalo ostrou reakci penzijních společností. Ty upozorňují, že nižší příjmy mohou zkomplikovat financování distribuce i dalšího rozvoje produktu. Asociace penzijních společností ČR varuje, že při navržených stropech by získávání nových klientů mohlo být pro část trhu ztrátové. Spor navazuje na nedávnou debatu o nákladovosti fondů, kterou otevřela i studie ekonomů z IDEA při CERGE-EI. Ta na modelovém příkladu střadatele s měsíční úložkou 1100 Kč po dobu 40 let ukázala, že z konečného majetku by si penzijní společnost mohla na poplatcích vzít zhruba 1,7 milionu Kč. Asociace závěry studie odmítla jako nerelevantní kvůli mezinárodnímu srovnání odlišných systémů a opřela se o vlastní srovnání zpracované poradenskou společností Ernst & Young, podle něhož české dynamické fondy patří výnosností spíše k lepším, i když poplatky zůstávají ve vyšším pásmu.

Více akcií pro mladší klienty, vyšší podpora do 29 let

Druhou velkou změnou je povinné zavedení strategie životního cyklu. Tu budou muset vytvořit všechny penzijní společnosti a u nových účastníků se stane výchozím nastavením, pokud si sami nezvolí jinou variantu. Smyslem je, aby lidé v mladším věku investovali odvážněji a využili delší investiční horizont, zatímco před důchodem se jejich úspory automaticky přesunou do konzervativnějších aktiv.

V průměru za rok má být podle návrhu u účastníků do 50 let alespoň 75 % prostředků v dynamických investicích, zejména v akciích a podobných nástrojích. Nejvýše 10 % bude možné držet v alternativním účastnickém fondu. S blížícím se důchodovým věkem se má portfolio postupně zkonzervativňovat. Pět let před dosažením důchodového věku má být v konzervativnějších aktivech alespoň 20 % prostředků, o rok později 40 %, následně 60 %, dva roky před důchodem 80 % a rok před důchodem už celý objem úspor. Kdo s tím nebude souhlasit, bude to muset penzijní společnosti písemně oznámit, nově nejdříve šest let před dosažením důchodového věku.

Novela zároveň ruší dosavadní povinné dotazníky, které dnes musejí vyplňovat všichni zájemci o investování, penzijní společnosti ale i nadále budou zjišťovat preference klienta. Pokud zjistí, že zvolená strategie neodpovídá jeho cílům nebo znalostem, budou ho muset upozornit a doporučit mu právě strategii životního cyklu. Přechod na tuto strategii navíc nemá být zpoplatněn, zatímco jinak může jednorázový poplatek za změnu strategie dosahovat až 500 Kč.

Výrazněji se mají změnit i podmínky státní podpory pro mladší ročníky. Účastníkům do 29 let chce stát zvýšit příspěvek ze současných 20 % na 40 % z měsíční úložky. U nezletilých se má současně snížit spodní hranice pro vznik nároku na státní příspěvek na 100 Kč měsíčně. Pro osoby do 18 let tak má platit příspěvek 40 % z částky 100 až 1699 Kč, maximálně 680 Kč při úložce 1700 Kč a více. Ve věku od 18 do 29 let včetně má být sazba 40 % z částky 500 až 1699 Kč, opět nejvýše 680 Kč. U účastníků od 30 let se podpora nemění a zůstane na 20 %, maximálně 340 Kč.

Mladší účastníci mají získat ještě jednu novinku, která může zvýšit atraktivitu produktu i mimo samotné spoření na stáří. Po 120 kalendářních měsících spoření budou moci po dosažení 18 let požádat o částečné odbytné až do výše jedné třetiny vlastních naspořených prostředků, bez příspěvků zaměstnavatele a bez státních příspěvků. O tuto možnost ale budou muset požádat nejpozději do 36 let věku. Výběr nemá být vázán na konkrétní účel a nezpůsobí ztrátu daňové podpory produktu.

Transformované fondy skončí do roku 2036

Zásadní dopad bude mít novela také na staré transformované fondy, do nichž už od konce roku 2012 nelze nově vstupovat, přesto v nich zůstává zhruba 1,6 milionu lidí. Právě zde vláda vidí dlouhodobý problém. Fondy sice garantují nezáporné zhodnocení, kvůli velmi konzervativnímu investování však zpravidla nepřekonávají inflaci, takže úspory reálně ztrácejí hodnotu.

Počítá se proto s jejich ukončením v desetiletém horizontu. Transformované fondy mají fungovat do konce roku 2036. Pokud jejich účastníci do té doby sami nepřejdou do doplňkového penzijního spoření, budou jejich prostředky automaticky převedeny do povinného konzervativního fondu u stejné penzijní společnosti. Dosavadní doba spoření se přitom započítá a v platnosti zůstanou i obmyšlené osoby. Kdo bude chtít do šesti měsíců po zániku penzijního připojištění změnit strategii, nemá za to platit poplatek.

S převodem souvisejí i termíny, od kdy už nebude možné během roku 2036 podávat některé žádosti. Od července 2036 se nemá přihlížet například k výpovědi smlouvy nebo žádosti o jednorázové vyrovnání, od září 2036 pak k žádosti o odbytné či o převod prostředků do účastnického fondu. Už od ledna 2032 se podle návrhu nemá přihlížet ani k žádosti o výplatu penze, s výjimkou penze na dobu určitou, jejíž výplata skončí do konce roku 2036.

Schválený návrh teď míří do Sněmovny, kde ještě může doznat změn. Diskuse se vedla i o variantě, že by zaměstnavatelé museli penzijní spoření automaticky nabízet všem novým zaměstnancům. Tento krok se do novely nakonec nedostal, ministerstvo financí ale nevyloučilo podporu případného pozměňovacího návrhu, pokud by pro něj byla širší shoda. Pro domácnosti i penzijní společnosti tak půjde v příštích měsících o důležité jednání: rozhodne se nejen o budoucích výnosech a nákladech klientů, ale i o obchodním modelu celého trhu třetího pilíře.