Vyšší platy učitelů by zatížily rozpočet o desítky miliard korun

Plán vrátit učitelské platy k hranici 130 procent průměrné mzdy by pro státní rozpočet znamenal výrazné dodatečné výdaje. Ministr školství Robert Plaga počítá s růstem platů v dalších letech o šest až sedm procent, zatímco propočty analytiků ukazují, že už samotné udržení současné relativní úrovně mezd si v roce 2027 vyžádá další miliardy korun.

Plaga uvedl, že chce, aby se platy učitelů postupně zvedaly ze současných zhruba 110 až 111 procent průměrné mzdy zpět k dříve deklarované úrovni. Klíčový pro něj zůstává závazek, aby byl v roce 2029 naplněn vládní cíl nástupního platu učitele 50 tisíc korun a průměrného platu 75 tisíc korun. Už při prvním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou podle svých slov avizoval, že pro příští rok bude chtít navýšení rozpočtu o nižší desítky miliard korun nad původní návrh ministerstva financí.

Letošní rozpočet ministerstva školství činí 284 miliard korun. V příštím roce by se podle Plagy měl dál zvýšit a velmi výrazně se přiblížit hranici 300 miliard korun, pokud ji přímo nepřekročí. Ministr zároveň tvrdí, že část prostředků v minulých letech odčerpávaly jiné položky regionálního školství, například náklady na asistenty pedagoga, což podle něj snižovalo prostor pro rychlejší růst učitelských platů.

Právě rozpočtová náročnost je ale hlavním problémem celého plánu. Analýza think tanku IDEA při CERGE-EI od ekonomů Daniela Münicha a Vladimíra Smolky odhaduje, že samotné udržení relativních platů učitelů v roce 2027 na úrovni roku 2026 by znamenalo potřebu přibližně 11 miliard korun navíc ze státního rozpočtu. Pokud by se vláda chtěla už v roce 2027 vrátit k úrovni 130 procent průměrné mzdy, znamenalo by to podle analýzy dodatečný náklad kolem 35 miliard korun.

Podle analytiků přitom nejde jen o jednorázové navýšení. Udržení platové atraktivity učitelské profese v dalších letech by vyžadovalo, aby mzdy pedagogů rostly přibližně stejným tempem jako nominální mzdy v celé ekonomice. Pro roky 2027 a 2028 to podle predikcí odpovídá růstu o 6,1 procenta a 5,2 procenta. Pomalejší tempo by znamenalo další zhoršení relativního postavení učitelů na trhu práce.

České školství se v posledních letech od cílové úrovně znovu vzdálilo. Zatímco v letech 2017 až 2021 se relativní platy učitelů zvýšily zhruba ze 106 procent průměrné mzdy až na historické maximum 125 procent, v dalších letech začaly znovu klesat. V roce 2025 podle analýzy spadly na 108,4 procenta, protože růst učitelských platů nestačil držet krok s vývojem mezd v celé ekonomice.

To má i širší ekonomické důsledky. Výše platů podle autorů analýzy dlouhodobě ovlivňuje, kdo do profese vstupuje, kdo v ní zůstává a jaký výběr mají školy při obsazování míst. Vyšší a předvídatelnější odměňování tak není jen výdajovou položkou rozpočtu, ale také faktorem, který se promítá do kvality pracovního trhu ve školství a nepřímo i do budoucí výkonnosti ekonomiky.

V mezinárodním srovnání si Česko pohoršilo i podle ukazatele OECD, který porovnává platy učitelů s výdělky vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Průměr zemí OECD činí 87 procent, zatímco poslední známý údaj za Česko pro rok 2024 dosahuje 72 procent. Bez změny dosavadního trendu by se země podle analytiků mohla znovu zařadit mezi státy s nejnižší relativní úrovní učitelských platů.

Politický závazek dostat učitelské platy na 130 procent průměrné mzdy se v české debatě objevuje od roku 2018 a od roku 2024 je zakotven i v zákoně, byť výklad tohoto ustanovení zůstává sporný. Rozhodující tak nebude samotná deklarace, ale to, zda stát najde v rozpočtu trvalé krytí pro každoroční nárůst výdajů na regionální školství. Podle analýzy by už pouhé udržení intenzity financování regionálního školství v roce 2027 na úrovni roku 2026 znamenalo zvýšení těchto výdajů přibližně o 12 miliard korun.