Ústavní soud dnes zveřejní rozhodnutí ve sporu o vlastnictví několika rybničních pozemků na Českobudějovicku. Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov usiluje o to, aby byly pozemky označeny za státní majetek, což by jí otevřelo cestu k restitučnímu nároku. V katastru jsou nyní vedeny na společnost Rybářství Třeboň.
Řízení se týká pozemků pod rybníky Slepičník, Smrk, Cikán, Prelátský, Herdovský a Vlachnovický v katastrech Vlachnovic, Lhoty u Vlachnovic a Petrovic u Borovan. Jde tak o spor s přímým dopadem na rozsáhlý majetek využívaný rybářskou společností a zároveň na vypořádání historického církevního majetku.
Farnost dlouhodobě namítá, že rybniční pozemky patřily k historickému majetku církve. Při privatizaci státního rybářského podniku však přešly na Rybářství Třeboň. Podle farnosti měl převodu bránit takzvaný blokační režim, který omezoval nakládání s někdejším církevním majetkem ve prospěch soukromých subjektů.
Rybářství Třeboň naopak poukazuje na zvláštnosti privatizace rozsáhlého majetkového celku a na dobrou víru, z níž dovozuje vydržení pozemků. Ústavní soud se případem zabýval již v roce 2020, kdy vyhověl stížnosti společnosti.
Rozhodující je okamžik přechodu majetku na stát
Obecné soudy v poslední fázi sporu uzavřely, že ačkoli stát pozemky fakticky převzal až v říjnu 1948, vlastníkem se stal už v roce 1945. Opřely se o prezidentský dekret a konfiskační vyhlášku úřadu v Kaplici. Pokud by byl tento závěr správný, nemohly by pozemky spadat do církevních restitucí, které se vztahují na majetkové křivdy z rozhodného období počínajícího únorem 1948.
Dosavadní judikatura Ústavního soudu ale zdůrazňuje, že restituční věci nelze posuzovat pouze podle formální existence poválečných dokumentů. Soudy mají pečlivě zjistit, kdy stát majetek skutečně nabyl, na základě jakého právního titulu a s jakými právními účinky. V mimořádných případech proto samotný konfiskační akt nemusí znamenat, že majetek přešel na stát ještě před 25. únorem 1948.
Dnešní nález určí, zda bude možné v řízení o vlastnictví a případné restituci pokračovat, nebo zda zůstane právní postavení Rybářství Třeboň zachováno. Pro obě strany je podstatné zejména vyjasnění titulu nabytí majetku a hranic ochrany vlastnictví vzniklého při privatizaci.

