Evropská unie evidovala ke konci roku 2025 tisíce vyšetřování možného poškození svých finančních zájmů. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) v 3 602 případech odhadoval škodu na 67,27 miliardy eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Vedle rychlejšího odhalování podezřelých transakcí se tak do popředí dostává zejména otázka, kolik peněz se skutečně podaří získat zpět do evropského rozpočtu.
Systém rozdělování evropských peněz i jeho kontrola se postupně rozšířily a zároveň značně zkomplikovaly. Rizika podle předložených údajů zvyšují přeshraniční podvody a organizované skupiny, které využívají složité firemní struktury, finanční toky mezi státy i rozdíly v národních kontrolních postupech. Významnou roli mohou hrát také nové technologie, včetně umělé inteligence a kryptoměn.
Největší část odhadované škody, přibližně 45 miliard eur, připadala na případy související s DPH a cly. Dalších 18,67 miliardy eur tvořily podezřelé podvody na výdajové straně evropského rozpočtu, například při čerpání dotací. Tyto částky vyjadřují odhad škod ve vyšetřovaných kauzách, nikoli pravomocně potvrzené ztráty.
Česko řešilo 136 aktivních případů
V České republice bylo podle výroční zprávy EPPO na konci roku 2025 otevřeno 136 aktivních vyšetřování. Odhadovaná škoda dosáhla 789 milionů eur, v přepočtu přibližně 19 miliard korun. Celkem 111 případů se týkalo výdajů z rozpočtu EU, včetně dotačních titulů, zatímco 25 kauz souviselo s daňovými a celními podvody.
Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu mezitím schválil zprávu, která navrhuje změny v ochraně evropských prostředků. Mezi hlavními body je užší součinnost EPPO a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). EPPO se zaměřuje na vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie, zatímco OLAF provádí administrativní vyšetřování.
Návrh počítá s odstraněním nejasností při předávání případů a s rychlejším sdílením informací. Požadováno je rovněž jednotné zabezpečené digitální prostředí pro oznamování podezření na podvod. Ochrana oznamovatelů by měla začínat už okamžikem podání podnětu, a neměla by záviset na tom, zda bude následně zahájeno vyšetřování.
Rozdíl mezi zajištěným majetkem a odhadovanou škodou
Klíčovou slabinu představuje návrat neoprávněně vyplacených peněz. EPPO v roce 2025 vydal příkazy k zajištění majetku v hodnotě 1,13 miliardy eur, skutečně zajištěný majetek však činil přibližně 289 milionů eur. OLAF ve stejném roce uzavřel 209 vyšetřování a doporučil vymáhat 597 milionů eur. Samotné doporučení ovšem neznamená, že odpovídající částka již byla vrácena.
Zpráva proto prosazuje silnější centrální sledování prostředků, které se do rozpočtu EU vracejí na základě doporučení OLAFu nebo rozhodnutí vnitrostátních soudů v případech prověřovaných EPPO. Pravidelné vyhodnocování má ukázat nejen objem vymožených peněz, ale i délku jednotlivých řízení a důvody, proč bylo vymáhání úspěšné, či naopak neúspěšné.
Pro veřejné rozpočty je rozdíl mezi odhalenou nesrovnalostí a skutečně získanou částkou zásadní. Peníze, které se nepodaří vrátit, chybějí v projektech financovaných z evropských fondů, v obcích i u podnikatelů, kteří o podporu soutěží za standardních podmínek. Zprávu nyní čeká hlasování pléna Evropského parlamentu.

