Rozhodnutí slovenského soudu poslat do vazby dva obviněné v případu připravovaného žhářského útoku na továrnu výrobce bezpilotních systémů znovu upozornilo na zranitelnost průmyslových podniků ve střední Evropě. Vedle trestněprávní roviny se do popředí dostává i ekonomický dopad podobných hrozeb na výrobu, investice, pojištění a kontinuitu dodávek.

Okresní soud v Prešově podle slovenských médií rozhodl o vazbě dvou obviněných, přičemž kvůli podané stížnosti se případem ještě bude zabývat odvolací soud. Oba muži na jeho verdikt vyčkají ve vazbě. Mluvčí krajského soudu v Prešově Ivana Petrufová potvrdila, že u jednoho z obviněných šlo o takzvanou předstižnou a útěkovou vazbu, tedy kvůli obavě z pokračování v trestné činnosti nebo z útěku. U druhého soud uvalil útěkovou vazbu.

Slovenští kriminalisté v kauze stíhají tři cizince. Na Slovensku byli zadrženi Lotyš a Ukrajinec, třetí stíhaný, občan Lotyšska, byl zadržen v Německu na základě evropského zatýkacího rozkazu a očekává se jeho vydání na Slovensko. Policie je obvinila z obecného ohrožení a uvedla, že útok podle podezření připravovali na objednávku. Při razii zajistila mimo jiné větší množství zápalné směsi. Advokát lotyšského obviněného podle médií uvedl, že jeho klient se slovenskými úřady spolupracuje a tvrdí, že jednal nedobrovolně.

Samotná policie podrobnosti k plánovanému útoku nezveřejnila, slovenský tisk ale napsal, že cílem měla být továrna u Prešova vyrábějící pozorovací drony. Podnik patří ukrajinské skupině Skyeton. Pro průmyslové prostředí je podstatné, že nešlo o nahodilý objekt, ale o výrobní kapacitu napojenou na citlivý technologický segment. I neuskutečněný útok v takovém případě může znamenat vyšší náklady na ostrahu, revizi krizových plánů a tlak na dodavatele i odběratele.

Slovenský prezident Peter Pellegrini vyzval kabinet premiéra Roberta Fica, aby situaci nepodcenil a věnoval jí pozornost na jednání vlády nebo bezpečnostní rady státu. Podle něj by vláda měla podniky i veřejnost ujistit, že po zmařeném útoku jsou i další možné cíle na Slovensku dostatečně chráněny. Právě tento rozměr je pro firmy zásadní: nejde jen o fyzickou bezpečnost jedné továrny, ale také o důvěru investorů a stabilitu podnikatelského prostředí.

Do obrazu celé kauzy zapadá i širší evropský kontext. Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok uvedl, že Slovensko je dějištěm mnoha hybridních operací. Bezpečnostní složky v Evropě v posledních letech opakovaně varují před sabotážemi a špionážní činností. V Česku například Bezpečnostní informační služba upozornila na přetrvávající riziko využití takzvaných agentů na jedno použití k sabotážním akcím řízeným z Ruska.

Výroba pod tlakem bezpečnostních rizik

Pro podniky to znamená, že ochrana majetku a provozu přestává být jen provozní nákladovou položkou. Stává se součástí řízení finančních rizik, protože výpadek výroby, poškození haly nebo přerušení zakázek může rychle dopadnout na cash flow i plnění smluv. Zvlášť citlivé je to u firem s technologickou výrobou, které bývají součástí širších přeshraničních dodavatelských řetězců.

Podobné obavy zesílily i po březnovém požáru výrobní haly české technologické a zbrojařské společnosti LPP. Česká policie případ vyšetřuje jako teroristický útok a v souvislosti s ním bylo zadrženo 11 lidí. I tato událost ukázala, že bezpečnostní incident nemusí zasáhnout jen konkrétní podnik, ale i jeho obchodní partnery, zaměstnanost v regionu a budoucí investiční rozhodování.

V případě slovenské továrny je ekonomicky důležité i to, že jde o výrobce bezpilotních systémů, tedy segment s vysokou přidanou hodnotou a strategickým významem. Ministr obrany Robert Kaliňák sice uvedl, že závod u Prešova v poslední době svou produkci na Ukrajinu nevyvážel, to ale nic nemění na tom, že jakýkoli útok nebo jeho příprava může zvyšovat nejistotu kolem dalších průmyslových projektů v oboru.

Pro firmy v regionu je nynější případ dalším signálem, že bezpečnostní hrozby se mohou rychle promítnout do ekonomiky podniku. Vedle škod na majetku totiž přinášejí i méně viditelné náklady: dražší ochranu provozu, možné přehodnocení pojistných podmínek, přísnější interní kontroly a tlak na krizové plánování. Právě tyto výdaje se v době nejistoty snadno přelévají do rozpočtů firem a zhoršují jejich finanční výhled.