Ruská státní banka Vněšekonombank (VEB) propustila svého hlavního ekonoma Andreje Klepače poté, co se do médií dostaly jeho výroky o slábnoucí schopnosti ruské ekonomiky obstát v dlouhodobém soupeření se Západem. Pro finanční sektor i státní firmy je změna významná hlavně tím, že znovu ukazuje citlivost režimu na veřejně formulovaná varování před zhoršujícími se hospodářskými podmínkami.
Klepač podle dostupných informací vystoupil už v květnu na setkání Nikitského klubu Moskevské burzy. Ve svém projevu mluvil o tom, že představa kolapsu západních ekonomik je iluzí, zatímco náklady na ruské straně dál rostou. Upozornil také na zhoršování kvality zdravotní péče, nerovnoměrnou úroveň vědeckého a technologického rozvoje a na to, že Rusko v širší ekonomické soutěži podle jeho názoru zaostává.
Právě tato vystoupení měla být bezprostředním důvodem jeho odvolání. Podle informací, které citovala média, měl šéf VEB Igor Šuvalov rozhodnout o propuštění na základě pokynu z vyšších míst. Jiný zdroj zároveň potvrdil souvislost mezi květnovým projevem a následným personálním krokem.
Pro VEB jde o zásah do vedení ekonomické agendy instituce, která patří mezi klíčové státní finanční domy v Rusku. Klepač zde působil jako hlavní ekonom 12 let. Předtím strávil desetiletí na ruském ministerstvu hospodářského rozvoje, kam se vrátil v roce 2004. V letech 2008 až 2014 byl náměstkem ministra za působení Elviry Nabjulliny, Andreje Bělousova a Alexeje Uljukajeva.
Z pohledu podniků a investorů je důležité především to, co Klepač ve svém vystoupení popisoval: ekonomiku zatíženou rostoucími náklady, slabým investičním výkonem a strukturální nerovnováhou. Pokud se vedle vyšších obranných výdajů zhoršuje i kvalita veřejných služeb a investice klesají, znamená to pro firmy horší prostředí pro financování, technologický rozvoj i dlouhodobé plánování. Státní banky a velké podniky pak čelí většímu tlaku na efektivitu v prostředí, kde hospodářský růst zůstává velmi slabý.
Podle Alexandry Prokopenko z Carnegie Berlin Center Klepačovo odvolání samo o sobě nic nemění na rizicích, před nimiž varoval. Upozornila zejména na tempo růstu blízké nule, dvourychlostní průmysl a pokles investic při současném růstu neproduktivních výdajů na obranu. Právě tato kombinace je pro ekonomiku nejproblematičtější, protože oslabuje schopnost firem zvyšovat výkon bez další podpory státu a zvyšuje tlak na veřejné finance.
Personální změna ve VEB tak nepůsobí jen jako interní rozhodnutí státní banky. Zároveň vysílá signál o tom, jak omezený prostor mají v dnešním Rusku i vysoce postavení ekonomové, pokud veřejně upozorňují na dlouhodobé hospodářské problémy. Pro trh je to další známka, že vedle samotných makroekonomických potíží roste i nejistota kolem institucionálního řízení ekonomiky.
