Vláda podpořila rozsáhlou úpravu doplňkového penzijního spoření, která má podle ministerstva financí zvýšit budoucí úspory domácností na stáří. Návrh současně mění ekonomiku penzijních společností: od roku 2027 má výrazně klesnout poplatkové zatížení většiny fondů, posílit státní podpora mladších účastníků a během následujících let mají z trhu zmizet staré transformované fondy.

Balíček označovaný jako Lepší penzijko nyní po souhlasu vlády zamíří k poslancům. Ministerstvo financí jej do kabinetu předložilo prakticky beze změn oproti červnově představené verzi. Z viditelnějších úprav zůstalo jen snížení povinného podílu akciové složky ve strategii životního cyklu z původně navrhovaných 80 na 75 procent.

Podle vlády má reforma posílit takzvaný třetí pilíř v době, kdy bude průběžně financovaný státní důchodový systém pod tlakem stárnutí populace. Ministerstvo vychází z předpokladu, že bez vyšší role soukromých úspor bude reálná hodnota státních penzí v dalších desetiletích slábnout. Rozpočtový dopad ministryně financí Alena Schillerová dříve vyčíslila zhruba na 1,2 miliardy korun ročně.

Nižší poplatky mohou změnit byznys penzijních společností

Největší zásah do fungování trhu představuje nové nastavení poplatků. U všech penzijních fondů s výjimkou alternativních má od roku 2027 roční poplatek za obhospodařování klesnout nejvýše na 0,5 procenta z majetku klienta. Dnes je u většiny fondů strop na úrovni 1 procenta, u alternativních fondů až 2,5 procenta a u povinných konzervativních fondů 0,4 procenta.

Zároveň má skončit dosavadní výkonnostní poplatek navázaný na roční zhodnocení. U většiny fondů je nyní zastropován na 15 procentech výnosu, u alternativních fondů až na 25 procentech a u povinných konzervativních fondů na 10 procentech. U alternativních fondů mají oba typy poplatků zůstat zachovány v dosavadní podobě.

Ministerstvo argumentuje tím, že poplatky jsou pro klienty nepřehledné a dlouhodobě výrazně snižují konečný výnos. Opírá se také o závěry studie Filipa Pertolda a Lukáše Nádvorníka, podle níž mohou vysoké náklady připravit české střadatele až o polovinu výnosů. Autoři zároveň upozorňují, že tuzemské dynamické fondy vycházejí ve srovnání se zahraničím výrazně dráž.

Penzijní společnosti naopak varují, že takto nastavený strop může ohrozit udržitelnost jejich podnikání. Asociace penzijních společností ČR sice hodnotí část změn jako krok správným směrem, ale nízké poplatky podle ní mohou omezit distribuci, nábor nových klientů i správu portfolií. Navrhovala proto vyšší strop alespoň 0,82 procenta a pozvolnější náběh změn během tří let. Ministerstvo tyto úpravy nepřijalo.

Pro domácnosti je spor podstatný hlavně tím, že rozhodne o tom, jak se rozdělí výnos mezi klienty a správce fondů. Pro penzijní firmy jde současně o zásah do marží i obchodního modelu, protože český trh je podle nich stále závislý na nákladech spojených se získáváním klientů.

Více akcií pro mladé, vyšší podpora a konec starých fondů

Druhou klíčovou změnou je širší využití strategie životního cyklu. Penzijní společnosti ji mají od roku 2027 nabízet novým klientům jako první a administrativně nejjednodušší volbu. V praxi to znamená, že lidé v mladším a středním věku budou mít větší část peněz v akciích a s přibývajícím věkem se úspory postupně přesunou do konzervativnějších aktiv.

Podle návrhu mají mít lidé do 50 let minimálně 75 procent prostředků v akciové složce. Teprve po padesátce se investice začnou přesouvat do konzervativního fondu. Pokud klient přijme tuto strategii, odpadne povinný investiční dotazník. Ten má zůstat jen pro ty, kdo si zvolí jiný investiční režim.

Ministerstvo tím reaguje na dlouhodobě nízkou ochotu části Čechů nést investiční riziko i v situaci, kdy mají do důchodu ještě desítky let. Právě příliš konzervativní nastavení podle autorů reformy snižuje výnosový potenciál třetího pilíře a vede k tomu, že úspory často ani nepokrývají inflaci.

Výrazně se má změnit i státní podpora pro mladé. Lidé od narození do 30 let mají nově získat příspěvek ve výši 40 procent vkladu místo dnešních 20 procent. Při měsíční úložce 1700 korun by tak státní podpora vzrostla z 340 na 680 korun. U dětských smluv do 18 let se zároveň sníží hranice pro vznik nároku na příspěvek z dosavadních 500 na 100 korun měsíčně.

Mladší účastníci mají navíc dostat možnost jednorázově vybrat třetinu vlastních úspor kdykoli do 36 let věku, pokud si předtím spořili alespoň deset let. Podle návrhu tím nepřijdou o státní příspěvky ani daňové úlevy. Opatření má zvýšit atraktivitu produktu pro lidi, které od dlouhodobého vázání peněz odrazuje dostupnost prostředků až v důchodovém věku.

Reforma se dotkne i starého penzijního připojištění. Transformované fondy, do nichž už od konce roku 2012 nelze vstupovat, mají skončit do konce roku 2036. Klienti by pak automaticky přešli do nových konzervativních fondů. Na konci letošního prvního čtvrtletí v nich podle dostupných údajů spořilo téměř 1,65 milionu lidí a měli v nich uloženo 340 miliard korun.

Právě ekonomická výkonnost těchto fondů je jedním z hlavních argumentů pro jejich ukončení. Loni klientům připsaly v průměru 1,57 procenta, zatímco inflace činila 2,5 procenta. Reálná hodnota úspor se tak snížila. Důvodem je mimo jiné zákonná garance nezáporného nominálního výsledku, která správce vede k velmi opatrnému investování. Ministerstvo proto navrhuje desetileté přechodné období, aby lidé ještě mohli využít dosavadní pravidla včetně výsluhové penze po 15 letech spoření.

Pokud návrh projde i Parlamentem, půjde o jednu z největších změn třetího pilíře za poslední roky. Pro střadatele může znamenat vyšší potenciál zhodnocení, pro penzijní společnosti ale také tlak na náklady, obchodní síť i strukturu nabízených produktů.