Demokratické vítězství v amerických volbách do Kongresu může snížit část politické nejistoty, pro českou ekonomiku ale podle oslovených analytiků nepředstavuje zásadní zlom. Podniky budou dál sledovat zejména vývoj cen energií v souvislosti s konfliktem v Íránu, podobu amerických cel a pohyby dolaru.
Demokraté po úterních volbách ovládnou Sněmovnu reprezentantů i Senát, a získají tak prostor brzdit legislativní záměry republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel však upozornil, že pro Evropu není podstatné jen případné zmírnění amerického protekcionismu. Větší přínos by znamenalo omezení nepředvídatelných obchodních hrozeb a geopolitických sporů.
Demokratická většina může prezidentovu politiku korigovat, podle Šindela ale sama o sobě nezmění dlouhodobý důraz Spojených států na ochranu domácího průmyslu. České exportní firmy proto nemají počítat s rychlým otevřením trhu ani s automatickým přílivem nových zakázek.
Cla a náklady na energie zůstávají hlavním rizikem
Ekonom Portu Jan Berka nepředpokládá, že by volební výsledek měl výrazný přímý dopad na české hospodářství. Obchod mezi USA a Evropou letos ovlivnilo rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož byla cla zavedená na základě zákona o mimořádných ekonomických pravomocích nezákonná. Trumpova administrativa však našla jiné způsoby, jak celní opatření v upravené podobě zachovat.
Také analytik XTB Jiří Tyleček označil vítězství demokratů za politickou porážku prezidenta, nikoli však za garanci klidnějších hospodářských vztahů mezi Evropou a Washingtonem. Kongres může ovlivňovat financování zahraniční politiky a blokovat část prezidentovy agendy, ochrana amerických pracovních míst ale podle něj zůstane důležitým tématem. Pro české a evropské společnosti to znamená pokračující nejistotu v celní politice a dodavatelských řetězcích.
Pro domácí ekonomiku bude klíčové, zda se politické spory v USA promítnou do mezinárodního obchodu, cen energií a podmínek globálního financování. Právě náklady na energie mohou mít pro české firmy a jejich marže podstatně větší význam než rozložení sil v Kongresu.
Analytik Purple Trading Petr Lajsek poukázal i na možné krátkodobé příznivé dopady oslabení dolaru a poklesu amerických výnosů. Silnější koruna vůči dolaru zlevňuje dovážené komodity a může mírnit inflační tlaky. Nižší dlouhodobé sazby ve světě by se následně mohly promítat také do hypotečních sazeb v Česku.
První reakce finančních trhů ukázala přesun části investorů k bezpečnějším aktivům. Zlato vzrostlo o 2,5 procenta a stříbro přidalo zhruba čtyři procenta, zatímco dolarový index oslabil o 0,4 procenta. Index S&P 500 kolem 10:00 vykazoval pokles přibližně o 0,2 procenta. Trhy tak zatím vyhodnocují výsledek voleb spíše jako zdroj dalších politických střetů než jako jasný impulz pro hospodářský růst.
