Volkswagen schválil další rozsáhlé úspory, které mají do konce desetiletí výrazně snížit náklady a zvýšit efektivitu výroby. Automobilka počítá s tím, že do roku 2030 zanikne dalších 50 tisíc pracovních míst, a v součtu s dříve schválenými kroky tak může jít až o 100 tisíc pozic. Jde o zásadní zásah do fungování koncernu, který reaguje na drahou výrobu v Německu i sílící cenový tlak zejména v elektromobilitě.

Dozorčí rada označila nový plán za největší transformaci v historii automobilky. Vedle redukce zaměstnanců má přinést vyšší výrobní efektivitu a posílení konkurenceschopnosti. Právě to je pro Volkswagen klíčové v době, kdy se evropské automobilky potýkají s rostoucími náklady a zároveň s tlakem levnější čínské konkurence.

Nejcitelněji se změny dotýkají Německa, kde má koncern nejvyšší mzdové i výrobní náklady. V nejistotě jsou podle dostupných informací také závody v Emdenu, Cvikově, Hannoveru a Neckarsulmu, pro něž po skončení nynějších výrobních programů zatím není jasné další využití. V Německu nyní funguje deset továren vyrábějících vozy značky Volkswagen a další čtyři závody pro značky Porsche a Audi.

Celosvětově zaměstnává skupina Volkswagen více než 660 tisíc lidí, z toho přes 40 procent, zhruba 280 tisíc, připadá na Německo. Oznámené škrty technicky dopadají na závody na různých trzích, dopad ale nebude rovnoměrný. Některé značky uvnitř koncernu mají být zasaženy méně než jiné.

Pro českou ekonomiku je podstatné, že Škoda Auto by podle dřívějšího vyjádření vedení z letošního července neměla být restrukturalizací mateřské společnosti přímo dotčena. To sice nevylučuje širší nepřímé dopady v dodavatelském řetězci nebo změny investičních priorit celého koncernu, aktuálně ale automobilka avizovala, že na její vlastní aktivity nemají plány Volkswagenu přímý dopad.

Náklady chce firma snižovat i přes dobrovolné odchody

Vedení koncernu podle dosavadních informací sází především na dobrovolné odchody. Zaměstnancům chce nabídnout možnost předčasného důchodu, zatímco u manažerů počítá i s vysokým odstupným. Úsporný program se tak netýká jen výroby, ale také řídicích struktur, což ukazuje, že automobilka hledá rezervy napříč celou organizací.

Pokud se naplní jak dříve schválené, tak nově oznámené záměry, půjde o snížení stavu zhruba o 15 procent. V evropském průmyslu je to mimořádně výrazný zásah, který může ovlivnit zaměstnanost, kapacity dodavatelů i budoucí investice do jednotlivých závodů.

Finanční trhy nicméně rozhodnutí přijaly příznivě. Akcie Volkswagenu v pátečním obchodování na frankfurtské burze dopoledne rostly téměř o sedm procent. Pro investory je to signál, že automobilka je připravena rychleji upravit nákladovou základnu a bránit marže v prostředí, kde se boj o cenu i technologický náskok dál zostřuje.

Pro samotný koncern teď bude rozhodující, zda dokáže úspory proměnit ve vyšší provozní výkonnost, aniž by oslabil výrobní základnu a postavení klíčových značek. Právě od toho se bude odvíjet nejen další vývoj hospodaření Volkswagenu, ale i dopad na široký průmyslový ekosystém, který je na automobilce v Evropě navázán.