Sněmovní rozpočtový výbor podpořil vládní návrh mimořádné daně pro rafinerie, která má zachytit část vyšších marží vzniklých v návaznosti na vývoj světového trhu s ropou. Návrh výborem prošel bez přijetí pozměňovacích návrhů a ve druhém čtení jej mají poslanci projednat v pátek na mimořádné schůzi. Podle ministerstva financí by opatření mohlo letos přinést státnímu rozpočtu přibližně 5,5 miliardy korun.
Pravidla mají prakticky dopadnout na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově, které vlastní Orlen Unipetrol. Daň se má vztahovat na podniky s celkovými ročními příjmy nejméně dvě miliardy korun a zároveň s příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně.
Základem pro výpočet nebude celý zisk společnosti, ale zvýšená marže rafinerské činnosti. Ta se stanoví jako rozdíl mezi tržbami za prodej vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu. Daňové základy za období zahájená v letech 2026 a 2027 se budou porovnávat s obdobím započatým v roce 2025. Výnos za příští rok stát upřesní až v roce 2027, protože bude záviset zejména na budoucích cenách ropy a paliv.
Sazba daně může být ještě předmětem sporu
Poslanci STAN ve výboru neuspěli s návrhem, aby se režim vztahoval také na zahraniční výrobce dodávající produkci do Česka; povinnost odvést daň by v takovém případě nesl dovozce. Výbor nepodpořil ani jejich návrh na omezení daňového osvobození příjmů z prodeje investičních bytů.
Další změny se mohou objevit při druhém čtení. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob avizoval návrh na snížení sazby mimořádné daně z 50 na 39,5 procenta. Současně chce zamezit tomu, aby si ji firmy mohly zahrnout mezi daňově uznatelné náklady při výpočtu běžné daně z příjmů právnických osob. Cílem je, aby mimořádný odvod nesnižoval daňové příjmy obcí a krajů.
Piráti podle poslankyně Venduly Svobodové plánují prosazovat sazbu 25 procent a rozšíření zdanění také na výrobce energie z uhlí. Debata se dotkla i možnosti dalších sektorových daní. Opozice žádala jasnější vyjádření vlády, zda podobné odvody nechystá i pro jiná odvětví, jednoznačná odpověď ale nezazněla. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že vláda nyní o zavedení dalších sektorových daní neuvažuje.
Nový návrh navazuje na dřívější daň z mimořádných zisků, kterou v roce 2022 prosadila vláda Petra Fialy kvůli financování zastropování cen plynu a elektřiny. Energetické, petrolejářské, těžební podniky a banky ji odváděly za roky 2023 až 2025. Stát z ní podle uvedených údajů získal zhruba 114 miliard korun, méně než původně očekával; největší část odvedla společnost ČEZ, každoročně více než 30 miliard korun.
