Vláda má v pondělí projednat nastavení minimální mzdy pro roky 2027 a 2028. Už od ledna se má nejnižší zákonná mzda zvýšit o 2 500 korun na 24 900 korun, což podle návrhu odpovídá 44,6 procenta průměrné mzdy. Pro firmy to znamená citelné navýšení mzdových nákladů, které se má v příštím roce pohybovat kolem 5,9 miliardy korun.
Návrh zároveň počítá s dalším růstem v roce 2028, kdy by minimální mzda měla dosáhnout 26 900 korun. V takovém případě by činila 45,8 procenta průměrné mzdy. Zvýšení by se tak neomezilo jen na jednorázový skok od ledna, ale promítlo by se i do dalších let, a to jak do nákladů zaměstnavatelů, tak do hospodaření státu a dalších veřejných institucí.
Minimální mzdu v Česku nyní pobírá přibližně 181 000 zaměstnanců. Právě u této skupiny se změna projeví přímo, nepřímo ale může ovlivnit i širší mzdovou strukturu ve firmách. Zaměstnavatelé budou muset počítat nejen s vyššími výplatami, ale také s navazujícími odvody a tlakem na úpravu dalších tarifů a mezd.
Vedle dopadu na podniky návrh počítá i s výrazným efektem pro veřejné rozpočty. V příštím roce se má jejich dopad zvýšit o 20,6 miliardy korun, v roce 2028 pak o dalších 25,7 miliardy korun. U firem se pro rok 2028 odhaduje navýšení nákladů o 4,7 miliardy korun.
Plán zapadá do širšího nastavení, podle kterého má minimální mzda do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent průměrné mzdy. Od ledna se současně mají upravit také platové tabulky tak, aby žádný tarif neklesl pod minimální nebo zaručenou hranici. Pro zaměstnavatele ve veřejné i soukromé sféře to znamená, že změna nebude pouze formální úpravou jedné částky, ale promítne se do celého systému odměňování.
