OSN podpořila změnu map: debata míří i k vlivu na vzdělávání a byznys

Valné shromáždění OSN podpořilo nezávaznou rezoluci, která vyzývá státy, školy, média, vydavatele i digitální platformy, aby při srovnávání skutečné rozlohy zemí a kontinentů používaly vhodnější mapové projekce než tradiční Mercatorovo zobrazení. Hlasování otevírá praktickou debatu nejen o vzdělávání, ale také o tom, jaké standardy budou v budoucnu používat firmy z oblasti mapových služeb, publikací a datových produktů.

Návrh předložilo Togo jménem africké skupiny. Rezoluci s názvem Correct the Map: Rebalancing Global Cartographic Representation and Promoting Equitable Representation of the World's Regions, Particularly Africa podpořilo 164 států. Šest zemí, Estonsko, Gruzie, Litva, Moldavsko, Srbsko a Ukrajina, se zdrželo. Proti hlasovaly pouze Spojené státy.

Dokument nic nezakazuje a nezavádí jednotnou povinnou mapu světa. Doporučuje ale, aby se tam, kde je podstatné porovnávat skutečnou velikost území, používaly přesnější varianty, zejména projekce Equal Earth. Právě tato část je důležitá i z ekonomického pohledu. Každá změna doporučeného standardu se může promítnout do učebnic, atlasů, vzdělávacích materiálů, mediálních grafik i digitálních mapových rozhraní, tedy do oblastí, kde o podobě map rozhodují veřejné instituce i soukromé firmy.

Jádrem sporu je dobře známý rozdíl mezi reálnou rozlohou a vizuálním dojmem. Afrika má přibližně 30 milionů kilometrů čtverečních, zatímco Grónsko něco přes dva miliony. Afrika je tedy zhruba čtrnáctkrát větší. Na Mercatorově mapě však oba útvary působí téměř srovnatelně, protože tato projekce výrazně zvětšuje plochy směrem k pólům.

Mercatorovo zobrazení přitom nevzniklo jako chyba. Gerardus Mercator jej zveřejnil v roce 1569 pro navigaci. Jeho hlavní předností bylo, že zachovává úhly a umožňuje převádět plavební trasy se stálým kurzem na přímky. Pro námořní dopravu šlo o mimořádně užitečný technický nástroj. Problém nastává ve chvíli, kdy je stejná projekce používána jako běžný obraz světa pro výuku nebo veřejnou komunikaci, kde je důležité správné srovnání ploch.

Na šedesátém stupni zeměpisné šířky je lineární měřítko u Mercatora přibližně dvojnásobné a plocha čtyřnásobná. Proto na mapě opticky rostou Grónsko, Kanada, Rusko, Skandinávie nebo sever Evropy, zatímco Afrika, Indie, Indonésie či část Latinské Ameriky působí menší, než ve skutečnosti jsou. Rezoluce OSN stojí právě na argumentu, že dlouhodobé používání takového obrazu může ovlivňovat veřejné vnímání jednotlivých regionů.

Firmy a instituce mohou řešit nové náklady i úpravu standardů

Dopad hlasování nebude okamžitý, protože rezoluce není závazná. Přesto může urychlit změny v organizacích, které mapy produkují nebo ve velkém využívají. Týká se to vydavatelství, školských dodavatelů, médií, technologických platforem i státní správy. V praxi může jít o úpravy grafických šablon, atlasů, výukových aplikací, prezentačních materiálů nebo datových vizualizací. U digitálních produktů pak i o rozhodování, kdy použít mapu optimalizovanou pro navigaci a kdy mapu vhodnou pro porovnávání velikosti území.

OSN přitom sama nepřechází z jednoho povinného standardu na jiný. Její sekretariát už dříve uváděl, že nepoužívá jedinou závaznou projekci a pro světové mapy pracuje například s Robinsonovým, Winkelovým nebo Eckertovým zobrazením. Ani znak OSN není založen na Mercatorovi, ale na azimutální ekvidistantní projekci soustředěné na severní pól. Také v českém školství není situace jednostranná. Schválený Školní atlas světa vydavatelství SHOCart používá pro fyzickou a politickou mapu světa Gallovo stereografické zobrazení a pro tematické mapy Robinsonovu projekci.

Význam hlasování je proto spíše tržní a symbolický než regulační. OSN vyslala signál, že při veřejné komunikaci dat a při vzdělávání roste tlak na přesnější práci s mapovými podklady. Pro firmy, které prodávají mapové produkty nebo pracují s geografickou vizualizací, to může znamenat novou poptávku po přepracování obsahu. Současně ale platí, že změna projekce sama o sobě neřeší širší ekonomické nerovnosti mezi regiony ani například náklady dluhu, obchodní podmínky nebo investiční deficit.

Silným tématem zůstávají i digitální mapy. Takzvaný Web Mercator je technickým základem mnoha internetových mapových systémů, protože se snadno dělí na dlaždice, rychle se vykresluje a dobře funguje při přibližování. Pro provozovatele služeb je velmi praktický. Z obchodního hlediska tak není pravděpodobné, že by technologické firmy opustily tento standard tam, kde jde o navigaci nebo uživatelskou rychlost. Spíše lze čekat tlak na rozlišení účelu: jiná mapa pro pohyb v prostoru, jiná pro veřejnou prezentaci dat a vzdělávání.

Africká iniciativa jako diplomatický signál

Kampaň Correct the Map vznikla ve spolupráci organizací Speak Up Africa a Africa No Filter. Africká unie, která sdružuje 55 států, ji podpořila v roce 2025 a na summitu v únoru 2026 ji přijala jako kontinentální iniciativu. Togo pak dostalo mandát přenést téma do OSN. I to je důležité pro ekonomické čtení celé události: nejde o izolované gesto, ale o koordinovaný postup, kterým africké země posilují svůj hlas v mezinárodních institucích.

Podpora přesnějších map sama o sobě nezmění financování rozvoje, ceny surovin ani podmínky světového obchodu. Může ale ovlivnit způsob, jakým se region prezentuje vůči investorům, partnerům a mezinárodním institucím. Právě v tom spočívá praktický rozměr celé debaty. Vizuální standardy nejsou jen školní pomůcka, ale také součást veřejné komunikace, brandingu institucí a práce s daty.

Zajímavý je i postoj jednotlivých států. Spojené státy označily rezoluci za ideologickou agendu a hlasovaly proti. Naopak Francie oznámila, že její diplomacie přestane používat Mercatorovo zobrazení a přejde k mapám odpovídajícím konkrétnímu účelu, konkrétně k plochojevné projekci Eckert IV. Nejde o zákaz ve školách, ale o rozhodnutí ministerstva zahraničí. Vedle symbolického rozměru je to i signál, že mapy zůstávají nástrojem institucionální komunikace a reputace.

Debata kolem OSN tak není sporem o jedinou správnou mapu. Připomíná spíše to, že každá projekce je kompromis a že použitý standard má praktické důsledky pro výuku, mediální obsah i komerční mapové služby. Pro vydavatele, technologické firmy i veřejné instituce je to varování, že obraz světa není neutrální výrobek bez dopadu na to, jak lidé vnímají význam jednotlivých regionů.