Od 1. srpna začaly pro podniky fungovat nové směrnice pro ochranu tzv. whistleblowerů, což jsou osoby, které vynesou na povrch korupci či jiné pochybení ve své organizaci. Podle advokáta Michala Nulíčka z kanceláře Rowan Legal, nová pravidla zavazují firmy k dodržování tří základních povinností: vytvoření interního systému pro hlášení, určení osoby odpovědné za vyřizování těchto oznámení a zajištění ochrany pro oznamovatele.

Pokud se zaměstnavatelé nepřizpůsobí těmto novým směrnicím a neimplementují daný oznamovací systém, mohou se dopustit přestupku. Za takové jednání mohou být potrestáni pokutou až do výše jednoho milionu korun.

Whistleblowing, neboli oznamování pochybení, je využíván v mnoha organizacích jako nástroj na odhalování korupce, podvodu a dalších nelegálních aktivit. Whistleblower (v doslovném překladu "svištící", v našem kontextu pak oznamovatel nebo také udavač) je osoba, která zjistí a následně odhalí nekalé jednání uvnitř organizace, která ji zaměstnává. Důležitým aspektem whistleblowing je, že toto jednání je prováděno ve prospěch veřejnosti a za účelem napravení daného problému.